CZ / EN
About

Josef Pleskot

AP atelier

/ Ing. arch. Josef Pleskot, AP atelier / 2023

Komunardů 1529/5170 00 Praha 7 - Holešovice, tel.: +420 220 876 201email: atelier@apatelier.cz


IČO: 14908352
DIČ: CZ521203124

Josef Pleskot se narodil 3. prosince 1952 v Písku. V roce 1979 absolvoval fakultu architektury Českého vysokého učení technického v Praze, kde ještě tři roky působil jako asistent na Katedře dějin a teorie architektury. Poté pracoval až do roku 1990 v Krajském projektovém ústavu v Praze. Roku 1991 založil AP atelier.

Spolupracovníci:
Ing. arch. David Ambros
MgA. Ing. arch. Markéta Jurečková
Zdeněk Rudolf
Ing. arch. Norbert Schmidt
Ing. arch. Petr Sýkora
Ing. arch. Veronika Škardová
Ing. arch. Jiří Trčka
Ing. arch. Jiří Vlach
Ing. arch. Eva Vopátková
Ing. arch. Michaela Zucconi
Ing. arch. Michaela Košařová

Marta Alterová




*Ocenění a nominace*

2023

Stavba roku 2023 - Osobnost stavitelství a architektury 2023 - Ing. arch. Josef Pleskot

Stavba roku 2023 - Cena hlavního mediálního partnera časopisu Stavebnictví - Cyklopropojení centra s DOV, lávka pro pěší a cyklisty, Dolní Vítkovice, Moravskoslezský kraj

2022

Cena hejtmanky Jihočeského kraje Ivany Stráské – Pamětní zlatá šupina 08/2022

2021

Cena města Ostravy /udělilo zastupitelství města Ostravy – 10. 11. 2021

Zlatá medaile děkana FA ČVUT za významné zásluhy o rozvoj architektury a urbanismu i za rozvoj Fakulty architektury ČVUT v Praze 2021

2019

Cena hejtmana Moravskoslezského kraje – Opera Historica 2019 v kategorii Péče o památky obcí, měst a krajů za projekt konverze bývalého plynojemu ve Vítkovicích na multifunkční aulu GONG

Stavba roku 2019 – Cena hlavního mediálního partnera časopisu Stavitelství – Lávka pro pěší přes řeku Otavu v Písku

2018

Cena Jože Plečnika, předního hradního architekta pověřeného T. G. Masarykem prvními úpravami Pražského hradu po vzniku Československé republiky, za celoživotní přínos v oblasti architektury a stavitelství.

ČDS and T 2018 Lávka pro pěší přes řeku Otavu v Písku

 

2017

European Award for Steelstructures 2017 Bolt Tower, Ostrava Vítkovice


2016

ČVUT Praha - Zlatá Felberova medaile
za významné zásluhy o rozvoj Českého vysokého učení v Praze

Cena Vladimíra Karfíka za významnou architektonickou realizaci
za soubor staveb v Dolních Vítkovicích v Ostravě 2016
Multifunkční hala Gong, Velký svět techniky, Nástavba Vysoké pece č. 1 - Bolt Tower

PRESTA prestižní stavby Jižních Čech 2016 – 2018 - Lávka pro pěší a cyklisty Písek



Čestné občanství města Litomyšle a klíč od města
udělilo zastupitelstvo města Litomyšle, 2016

Zelená střecha roku 2016
1. místo kategorie veřejná zelená střecha roku
Střešní zahrada u Velkého světa techniky Ostrava Dolní Vítkovice

Stavba roku 2016
1. místo za pětileté období 2012-2016 na základě výsledků odborných soutěží

Finalista České ceny za architekturu 2016
Revitalizace historické budovy Regionálního muzea v Litomyšli

Finalista České ceny za architekturu 2016 – revitalizace Zámeckého návrší v Litomyšli 

Finalista České ceny za architekturu 2016
Dolní oblast Vítkovic Ostrava

2015

Stavba roku 2015
Nástavba vysoké pece č. 1 - Bolt Tower
Ostrava Vítkovice

Stavba roku 2015

Nominace na titul
Trojhalí Karolina Ostrava - 2015

Mies van der Rohe Award
nominace na cenu
Velký svět techniky Ostrava Vítkovice


Ostravský dům roku 2015
Hudební klub Heligonka
Důl Hlubina Ostrava


Mies van der Rohe Award
nominace na cenu
Bytový dům Procházkova, Praha 4 Podolí

2014

Excelentní kvalita - Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství – 2. místo za roky 2014 – 2018


Cena statutárního města České Budějovice
za významný a mimořádný počin, udělená zastupitelstvem města za rok 2014
Josefu Pleskotovi, Norbertu Schmidtovi a bratrům Josefu a Vojtěchu Prokešovým
Kostel Svaté Rodiny České Budějovice

Stavba roku pardubického kraje - Revitalizace historické budovy Regionálního muzea v Litomyšli
zvláštní uznání za mimořádný architektonický přínos
Revitalizace Zámeckého návrší v Litomyšli

Ostravský dům roku 2014
Svět techniky DOV Ostrava Vítkovice

Stavba Moravskoslezského kraje 2014
cena odborné poroty za rekonstrukci kulturní památky
Trojhalí Nová Karolina Ostrava

Stavba Moravskoslezského kraje 2014 – cena odborné poroty za rekonstrukci kulturní památky Nová Karolina Ostrava – Trojhalí

Gloria Musaealis
kategorie Muzejní počin roku 2014
Regionální muzeum v Litomyšli

Cena Klubu Za starou Prahu
za novou stavbu v historickém prostředí pro rok 2014
Svět techniky Ostrava Vítkovice

Stavba roku 2014
nominace na titul
Velký svět techniky Ostrava Vítkovice

Stavba roku 2014
Cena veřejnosti
Velký svět techniky Ostrava Vítkovice

Cena - Architekt roku 2014
Velký svět techniky Ostrava Vítkovice

Dům dvacetiletí
Multifunkční aula Gong – Ostrava Vítkovice
uděluje statutární město Ostrava ocenění vítězi ankety

2013

Stavba roku 2013 - titul
Rekonverze plynojemu v Národní kulturní památce na Multifunkční aulu Gong
Ostrava Vítkovice

Stavba roku 2013
nominace na titul
Bytový dům Procházkova 3, Praha 4 Podolí

Stavba roku 2013 - nominace na titul  - Multifunkční aula GONG DOV, Ostrava


Stavba roku 2013
Cena veřejnosti
Konverze plynojemu na Multifunkční aulu Gong
Dolní Vítkovice Ostrava

Stavba roku 2013
Cena mezinárodního festivalu architektury a urbanismu Architecture week Praha
za nejlepší architektonickou realizaci
Bytový dům Procházkova 3

2012

Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství Rating projektantů a architektů

– 1. místo pro roky 2012 – 2016


Dům roku 2012
Multifunkční aula Gong Ostrava Vítkovice

Mies van der Rohe Award
nominace na cenu
Konverze plynojemu na Multifunkční aulu Gong
Dolní oblast Vítkovice Ostrava

2009

V odborné anketě časopisu Reflex zvolen nejvýznamnější osobností české architektury dvacetiletí – 1990 -2009


Mies van der Rohe Award
nominace na cenu
Nové ústředí ČSOB v Praze Radlicích

2008

Grand Prix Obce architektů 2008
hlavní cena v kategorii novostavba
Nové ústředí ČSOB v Praze Radlicích

Cena - čestné uznání Ministerstva životního prostředí v kategorii novostavba
Nové ústředí ČSOB v Praze Radlicích

Zlatý certifikát LEED
Nové ústředí ČSOB v Praze Radlicích

2007

Stavba roku 2007 – titul - Nové ústředí ČSOB Praha 5

2004

Brick Award 2004, Vídeň – nejlepší cihlová stavba Evropy
hlavní cena
Průchod valem Prašného mostu v Praze

Častno priznanje Piranesi – Piranesi Honorable Mention 2004 Piranesi Award
čestné uznání
Generální konzulát České republiky v Mnichově

Grand Prix Obce architektů – čestné uznání v kategorii novostavba Megafyt R – továrna na zpracování léčivých rostlin Vrané nad Vltavou 2004

Ministerstvo dopravy ČR - zvláštní uznání poroty – Průchod valem Prašného valu na Pražském Hradě v Praze 2004


2003

Mies van der Rohe Award
finalista
Cesta Jelením příkopem Pražský hrad

2001

Mies van der Rohe Award
finalista
Administrativní budova Metrostav
Koželužská a Zenklova, Praha 8

2000

Grand Prix Obce architektů 2000
cena v kategorii krajinářská a zahradní tvorba
Cesta z Opyše do dolního Jeleního příkopu

Grand Prix Obce architektů 2000
čestné uznání v kategorii novostavba
Bytový dům v Horažďovicích


1999

Grand Prix Obce architektů 99
cena v kategorii Výtvarné dílo v architektuře
AP Galerie

1997

Mies van der Rohe Award
finalista
Megafyt R - továrna na zpracování léčivých rostlin
Vrané nad Vltavou

1995


Grand Prix Obce architektů 95
hlavní cena kategorie
Radnice Benešov

Grand Prix Obce architektů 95
čestné uznání v kategorii bydlení
Vila Vrané nad Vltavou – Březová

Grand Prix Obce architektů 95
čestné uznání kategorie rekonstrukce
Restaurace Lví dvůr Pražský hrad

Grand Prix Obce architektů 95
hlavní cena kategorie novostavba
Megafyt R - továrna na zpracování léčivých rostlin, II. etapa
Vrané nad Vltavou

1993

Grand Prix Obce architektů 93
čestné uznání v kategorii novostavba
Megafyt R – továrna na zpracování léčivých rostlin
Vrané nad Vltavou







 


















Completed

/ Jitka Svobodová: Za hranou viděného / 2023

https://www.ghmp.cz/vystavy/jitka-svobodova-za-hranou-videneho/ 2023 – 14. 4. 2023 – 20. 8. 2023 Kurátorka: Helena Musilová Autoři: Josef Pleskot, Michaela Košařová

Díla Jitky Svobodové nemohou být v rámech
Jitka Svobodová pro svá díla rozvážně volí formát. Jeho velikost a poměry stran hrají očividně důležitou roli. Každý je vždy pečlivě pojednaný, ať už kresbou či malbou, až na samotný okraj. Způsob pokrytí celého formátu nedává rámaři žádnou možnost jeho překrytí ani jedním milimetrem rámu. Ale nejenom to. Téma obrazu a využití reálné obrazové plochy nedávají možnost ani ohraničení pomocí lišt, paspart, volných okrajů… Pokud by se tak stalo, dojde k jistému sevření díla, se kterým autorka možná vědomě, možná intuitivně, nepočítá. Aby obrazy Jitky Svobodové neztratily důležité prostorové přesahy, kterými jsou charakteristické, není prostě možné je zarámovat. Svobodové pojetí obrazového prostoru není ohraničeno formátem, ale rámem by bylo.
Způsob, jakým Jitka Svobodová zpracovává svá témata, není dostředivý. Děj obrazu není soustředěn v jeho epicentru, ale téměř absolutně mimo něj. Pochopení je dobré hledat ve všech směrech. Obraz samotný jako hmatatelný artefakt zachycuje návodný výsek z reality, který je součástí nepochopitelně neohraničeného prostoru. Domnívám se, že to je to velké, neopakovatelné a fenomenální na díle Jitky Svobodové.
Obrazy a kresby si žádají i speciální umístění na stěnách, které vymezují architektonický prostor. Mohou být umístěny na bílých zdech, ale ty znehodnocují jejich obrazové světlo. Naplno působí, jsou-li instalovány na banální šedé, pak září jako perly, stávají se okny (výhledy) do kosmu beztížných tajemných jevů věcí, do prostoru světa, který je víc neznámý než známý. Okna mohou být v různých výškách, protože obrazy Jitky Svobodové mají schopnost nám podsouvat měřítko, které je jiné, než to takzvaně “lidské“. Dovolují nám zažít proměnu reálného světa, která je poučná a povznášející.
JP / poznámky architekta / 14.3.23

/ Josef Pleskot: Města / 2022

Museum Kampa 5/11 2022 – 12/2 2023


Výstava Josef Pleskot: Města se zaměřuje na tři specifická měst­ská sídla, v nichž má architekt Josef Pleskot nejvíce realizací – na Ostravu-Vítkovice, Litomy­šl a Prahu. Ve čtyřech sálech Musea Kampa se ale nepředstavují jen jednotlivé stavby a projekty, výstava se snaží zprostředkovat Pleskotův přístup k architektuře a práci jeho ateliéru v širších, obecnějších souvislostech a přispět k od­povědi na otázku po společenské roli architektury.

Součástí projektu je bohatý doprovodný program, debatní setkání s Josefem Pleskotem a mnoha další­mi podnětnými hosty. V tomto ohledu výstava nemá být jen bilančním ohlédnutím, ale experimentálním hledáním klíčových otázek a úkolů dneška, které se zdaleka nemusejí týkat jen architektury.

kurátoři: Norbert Schmidt a Jan Skřivánek

foto: Tomáš Souček

https://www.museumkampa.cz/vystava/josef-pleskot-mesta/


/ Obnovená studánka v Jižních Čechách / 2021

Foto: Josef Pleskot

/ Selské stavení v Jižních Čechách / 2021

Foto: Josef Pleskot

/ Klášter dominikánů Praha - hovorny / 2021

spolupráce s Norbertem Schmidtem a Michaelou Zuconni


foto: Benedikt Mohelník OP

/ Nové vstupní prostory Městské knihovny GHMP / 2021

Spolupráce s Michaelou Košařovou (roz. Dytrtovou)

Nový mobiliář do vstupních prostor galerie Městské knihovny, 2. patro, GHMP

Mariánské náměstí 98/1, 110 00, Staré město, Praha 1

Foto: Tomáš Souček

/ DOV Ostrava Zemědělské muzeum / 2020

Spoluautor: Ing. Milan Šraml

Foto: archiv AP atelieru


Dvojice hal, takzvané Veronikárny, byla určena k demolici. Na jejich místo měl být rozšířen dolnovítkovický park. Skupina nadšenců pro vybudování Zemědělského muzea v Ostravě mě a pana Jana Světlíka přesvědčila, že jde o dobrý nápad a že bude stát za to, haly zachovat.

23. ledna 2016 jsem nakreslil první idealizovanou představu s třetí ve vzduchu levitující halou. Ta se nadšencům zalíbila. Projektováním byl pověřen Ing. Milan Šraml z projekční skupiny Vítkovice. Pak jsem ještě vytvořil několik skic, podle kterých vznikl projekt i realizace. Milan Šraml odvedl tolik práce, že je rozhodně spoluautorem.  Na realizaci však bylo málo peněz, a tak o dokonalosti provedení nemůže být ani řeči. Šetřilo se všude. Přesto je výsledek sympatický, je hodně blízký hrubým skicám.

/ Kyvadlo / 2020

Kurátor: Norbert Schmidt


Akademický kostel Nejsvětějšího Salvátora v Praze
Popeleční středa Velký pátek 2020
uvedení: 26. února 2020


technický návrh a realizace: Excon, a.s. - Vladimír Janata, Hana Mesiereurová a Vojtěch Lahodný
truhlářské práce: Marek Mesiereur
vedoucí výškové montáže: Jiří Procházka
liturgický hybatel kyvadla: Pavel Šimáček

foto: Eva Vopátková, Petr Neubert


Pořádá Akademická farnost Praha
a Centrum teologie a umění při KTF UK.
Uměleckou intervenci podpořilo Hlavní město Praha.
Hlavním sponzorem je EXCON, a.s.



Barokní jezuité se nebáli misijních, výtvarných ani vědeckých experimentů. Hnala je touha po poznání stvoření a spáse duší. Pražské Klementinum je toho dodnes zářícím příkladem. Modlitby, teologické a filozofické úvahy provázela odvaha k velkému urbanistickému dílu, na svou dobu výsostně progresivní architektura a umělecká výzdoba, divadlo, hudba a dokonce astronomická věž uprostřed areálu. Kvetla tu bohatá mezinárodní výměna. V samotném kostele Nejsvětějšího Salvátora kázal jak Bohuslav Balbín, tak Antonín Koniáš, hudbu provozoval Jan Dismas Zelenka a Jan Jakub Ryba, ale také tu třeba slavný pražský Španěl Rodrigo Arriaga vedle filosofických systémů promýšlel fyzikální zákony. Při výzkumu zrychlení a zemské gravitace pouštěl kuličky z vysoké lucerny kupole kostela nad křížením a měřil jejich rychlost. Společně s obsáhlou neustále se rozrůstající knihovnou tu již od 17. století vznikalo takzvané matematické muzeum plné nejmodernějších vědeckých přístrojů a technických pomůcek. Ale také tu návštěvníci mohli obdivovat tzv. artificialia, tedy mechanické hříčky, automaty a další kuriozity, jako byla třeba mechanická želva. Profesuru experimentální fyziky jezuité v Klementinu založili již roku 1747. Jezuité a jejich žáci pozorovali hvězdnou oblohu a pohyb Slunce. Diskutovali, stavěli a zdokonalovali sluneční hodiny, různé glóby a modely světa včetně kopernikovského. Dokonce se tu prováděly pokusy s vakuem a elektřinou. Klementinská matematicko-fyzikální laboratoř neměla tehdy u nás obdoby. Vyšla tu první učebnice fyziky v Čechách. Barokní jezuita Valentin Stansel (1621-1705) se v Klementinu například snažil sestavit i perpetuum mobile a, jak dokládají jeho spisy, jistě také v našem kostele snil o tom, že člověk jednou poletí do vesmíru. Jeho pozorování komet a Měsíce si cenil mimo jiné Isaac Newton.

Také do tohoto kontextu vstoupí architekt Josef Pleskot v postní době 2020 svým kinetickým objektem. Kyvadlo zavěsí doprostřed, do centra hlavní lodi, nad hlavy návštěvníků bohoslužeb. Kyvadlová soustava zpřítomní čas, rytmus a trvání, ale zdůrazní také nutnost razantního počátečního impulsu, po kterém následuje pomalé doznívání. Západovýchodní pohyb svislé i vodorovné části, která se „zázračně“ nevychýlí ze své roviny, na sebe v sakrálním kontextu váže překvapivě velké množství subjektivních asociací. Během postní doby se nad nimi sejdeme s autorem kyvadla a dalšími přizvanými hosty, odborníky z různých odvětví věd a umění, ke společnému přemítání.

Kinetickou soustavu do detailu spočítali, navrhli a sestrojili vynikající inženýři z firmy EXCON. Objekt z klasických materiálů jako je dřevo a kov, nicméně v neuvěřitelných rozměrech a zároveň subtilitě provedení, je tak i poctou technickým dovednostem člověka. Připomeňme, že Josef Pleskot do návrhů architektury rád viditelně integruje krásu a logiku technických konstrukcí. V kostele ji svým kyvadlem dokonce povýší na samostatné existenciální umělecké dílo. A v této souvislosti přece jen naznačme jednu nabízející se významovou rovinu: návštěvník v Pleskotově kinetickém objektu může zahlédnout i zhmotněný otazník nad současným elektronicko-mediálním světem, digitální modernou a její virtuální realitou.

Norbert Schmidt

  


Technická zpráva

Kyvadlo je kinetický objekt, který je tvořen svislým dřevěným čtvercovým hranolem o délce 10 m a příčlí z hranolu obdélníkového průřezu délky 12 m. Obě části jsou spojeny ve vrcholu vertikálního prvku kloubově přes dvě boční kuličková ložiska umístěná nad těžištěm horizontálního hranolu. Celá soustava je zavěšena na příčném čepu umístěném 1,75 m od vrcholového čepu opět prostřednictvím bočních kuličkových ložisek. Stabilita celé soustavy, která na první pohled vypadá nevěrohodně, je dána fyzikálním zákonem o rovnováze na páce a podmínkou umístění vrchního kloubu nad těžištěm příčle. Aby se horní příčle pohybovala vodorovně, musí být dokonale vyvážena vzhledem k čepu, na kterém je zavěšena. Vlastní frekvence a tedy doba kyvu kinetické soustavy se ladí polohou čepu na svislém hranolu a hmotností závaží umístěného na jeho spodní části podle vztahu:

kde f je vlastní frekvence kmitání, m hmotnost kinetické soustavy, g tíhové zrychlení, lT vzdálenost mezi těžištěm soustavy a čepem a J je moment setrvačnosti určený k těžišti. Předpokládaná frekvence kmitání je 0,14 Hz, doba jednoho kmitu (tam a zpět) tedy cca 7 s. Díky nízkému tření v ložiskách se očekává dlouhé dokmitávání soustavy.

Kyvadlo je zavěšeno přes čep na vertikálním prvku uprostřed dvojice U-profilů. Ty jsou vedeny napříč kostela a podepřeny na dřevěných kozách, které jsou umístěny na obou protějších galeriích. Do pohybu se kyvadlo uvádí vychýlením ze svislé polohy do boční úvratě břevnem opřeným do kapsy umístěné na spodní části vertikálního trámu. Obsluha bude potřebovat vyvodit sílu odpovídající hmotnosti 40 kg.

Jiří Lahodný, Hana Mesiereurová, Vladimír Janata



„Do Salvátorského kyvadla lze vkládat velké množství asociací, podobenství, symbolů… Jeden jeho vysoce senzitivní význam jsem ale objevil a pochopil až v okamžiku, kdy bylo zapotřebí kyvadlo rozpohybovat. Impulz vnášený člověkem do kyvadlové soustavy přes tyč musí být naprosto přesně zkoordinovaný. Jakákoliv chyba, nervozita těla a jeho pohybu se totiž přenese do kyvadla a vybudí v něm rozháraný, neladný pohyb.“

Josef Pleskot

/ Rony Plesl Loft / 2019

Spolupráce s Michaelou Košařovou a Michaelou Zucconi

foto: Tomáš Mach

V Šaldově ulici jsou 2 ateliery, jeden z nich patří Ronymu Pleslovi, druhý architektovi Vladanu Běhalovi. Ronymu byl ten jeho malý a Vladanovi naopak ten jeho velký.  

Původní architektův atelier s showroomem byl přestavěn na atelier pro designera a umělce Ronyho Plesla.

Zásadní proměna prostoru tkví v razantní vestavbě a v rozhodnutí jejího umístění do centra dispozice.Vestavba je důsledná od podlahy po strop. Je to takový divný hybrid – stroj, který v sobě ukrývá dutiny, výřezy, otvory, absorbuje i technické funkce.Vestavba také schovává rušivou instalační šachtu a novodobé betonové sloupy, které staticky posilují původní litinové sloupy. Zdvojení sloupů způsobilo konstrukční chaos a do interiéru přivedlo neklid.Veškeré stavební povrchy byly sjednoceny. Původní cihelné klenby jsou nyní abstraktně bílé, tak jako stěny ( nové i původní ). Bylo docíleno dokonalého neutrálního pozadí pro umělecká díla. Zajímavostí je podlaha, o které se dlouho debatovalo, výsledek je dílem řízené náhody. Na stávající betonovou podlahu byla nalita vrstva laciné hodně zředěné barvy (eternal) se špetkou zelené. Po zaschnutí vznikl – očekávaný náhodně vzniklý efekt mramorového povrchu. Bonusem interiéru je lodžie, ze které je výhled do vnitrobloku, ale není z ní přístup do volného prostoru. Avšak vzhledem k tomu, že lodžie je na terénu, bylo možné zabudovat přirozeně rostoucí zeleň přímo do ní. Vznikla v ní zelená oáza. Na lodžii je umístěna malá venkovní kuchyňka. Posezení u cedrového stolu, který byl použit z předchozího Ronyho atelieru. Byl rozměrově upraven a přichycen na nosné sloupky lodžiové fasády. Prostor atelieru slouží jako galerie, kde Rony Plesl vystavuje nejen svá díla, ale také práce svých kolegů – spřízněných umělců. Rony má svou intimní pracovnu v patře. V přízemí je pak prostor pro jeho spolupracovníky. Zázemí ateliéru a sklad jsou v útrobách vestavby.


Užitná plocha přízemí 151m2

Užitná plocha patro: 51m2

Lodžie 22m2

 

/ Staří mistři ve Schwarzenberském paláci / 2019

spolupráce s Norbertem Schmidtem a Evou Vopátkovou


kurátor: Marius Winzeler (NG Praha)
Schwarzenberský palác, Hradčany
Národní galerie Praha


Expozice Staří mistři ve Schwarzenberském paláci představuje výběr nejvýznamnějších mistrovských děl ze Sbírky starého umění (Hans von Aachen, Petr Brandl, Matyáš Bernard Braun, Lucas Cranach, Adriaen de Vries, Albrecht Dürer, El Greco, Francisco José Goya, Hans Holbein, Jan Gossaert zvaný Mabuse, Jusepe de Ribera, Peter Paul Rubens, Bartholomaeus Spranger, Karel Škréta, Simon Vouet, Michael Leopold Willmann a jiní).

Její základní časový rámec tvoří období od 16. do 18. století vycházející z retrospektivního pohledu na předrenesanční tendence v umění gotiky a antická díla jako inspirační podnět pro renesanční a barokní umění. Expozice je pojata jako dialog mezi národními a mezinárodními impulzy, vlivy a změnami v duchu dialektiky forem, stylů a motivů.

V rámci hlavního přístupu do Schwarzenberského paláce je obnoven původní vstup z Hradčanského náměstí přes nádvoří.


foto: Eva Vopátková


Expozici doprovází obsáhlý průvodce
Norbert Schmidt, Marius Winzeler (eds.): Staří mistři ve Schwarzenberském paláci, Národní galerie Praha 2020
česká a anglická verze


/ Úprava piazzetty Vrchlického divadla s použitím strukturální kompozice Zdeňka Sýkory, Louny / 2019

Ing. arch. Josef Pleskot, AP atelier Spoluautor: Mgr. Lenka Sýkorová. Spolupráce s Andrejem Škripeněm, Veronikou Škardovou a Zdeňkem Rudolfem

Na plochu náměstíčka byla položena černobílá geometrická kompozice Zdeňka Sýkory z roku 1962, která byla původně namalována na protipožární kovovou oponu divadla a čtyřicet let tvořila součást jeho interiéru (zničena kolem roku 2001 při rekonstrukci divadla).

Dokončení 2019

Foto: Pavel Planička, Jiří Jiroutek

/ Zdeněk Sýkora / Moje příroda / 2019

Galerie Zdeněk Sklenář, Schönkirchovský palác, Mikulandská 7, Praha 1 - Nové Město

Kurátorka Lenka Sýkorová, architekt Josef Pleskot, autor fotografií: Martin Polák

/ Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně - Nová úprava liturgického prostoru / 2018

Spolupráce s Norbertem Schmidtem


Oltářní menza je odvozena ze základního geometrického tvaru – jde o stlačenou půlkouli. Snad může evokovat kalich, pohár nebo studánku, kapku, nebo třeba i abstrahované srdce. Stlačená půlkoule je osazena na trnu z ušlechtilé oceli, tím budí dojem levitace, zároveň slouží jako sepulchrum – schrána pro relikvii. Oblý tvar menzy zajištuje novému liturgickému místu určitou výjimečnost, ale zároveň nachází svůj odraz i v původním centrálním kruhovém svítidle i v půlkruhovém řezovém profilu krypty. Procesní kříž je osazován do otvoru v pravém předním rohu pódia. Přenosné oltářní svíce stojí v jeho levém předním rohu.


Pódium a nová oltářní menza jsou z kararského mramoru. Kámen podtrhuje stálost liturgického místa a souvztažnost a rovnocennost s dosavadními hlavními prvky Plečnikovy liturgické krajiny – s ambony a starým hlavním oltářem a svatostánkem, kterému ponecháváme jeho funkci. Veškerá nová sedadla pro celebranty a ministranty jsou uvnitř původního presbytáře. Sedes hlavního celebranta již není na nejvyšším stupni starého oltáře, kde tato pozice kolidovala se svatostánkem. Nově je umístěno na malém dřevěném stupínku o výšce dvou schodů. Ten je přisazený ke schodišti hlavního oltáře. Je umístěn mimo hlavní osu celé kompozice. Sedes je navrženo jako moderní výkovek z nerezové oceli doplněný přírodní hovězí kůží, která tvoří jeho sedák a opěradlo.

 

foto: Petr Neubert

/ Lávka pro pěší přes řeku Otavu, Písek / 2018

Spolupráce: Andrej Škripeň, Veronika Škardová a Zdeněk Rudolf. Statika: Vladimír Janata, Excon Beton: Petr Nehasil, Mott MacDonald

Jedná se o stavbu lávky s ocelovou konstrukcí o dvou ramenech s mezipodestou. Dlouhé rameno tvoří visutá konstrukce o rozpětí cca 82 m a kratší rameno tvoří zavěšená konstrukce o rozpětí cca 46 m. Veškeré základové a břehové konstrukce jsou ze železobetonu.

Zahájení: 2013

Foto: Tomáš Souček a Tomáš Malý

/ Klášter dominikánů Praha - Nový vstup / 2018

Spolupráce s Norbertem Schmidtem, Jiřím Trčkou, Davidem Ambrosem a Michaelou Zucconi

V roce 2018 byla dokončena první zásadní etapa revitalizace celého objektu, která dala klášteru nový vstup, novou fortnu a novou vertikální komunikaci, a tak klášter otevřela veřejnému prostoru města a zároveň zpevnila jeho vnitřní vazby podle současných potřeb užívání. Vestavba nového komunikačního uzlu také zásadně zpřístupnila barokní refektář, který se spolu s nově upraveným foyerem již několik let užívá jako kulturně vzdělávací platforma Dominikánská 8. Nový vstup spolu se schodištěm, výtahem a částí chodeb se vyznačují bohatostí tvarů, která organicky rozvíjí původní barokní substanci. Ta je podpořena střídmostí materiálů a barev a navíc umocněna světlem.

Zahájení 2007

Foto: Tomáš Souček

/ Jiří Kolář/Úšklebek století / 2018

Národní galerie, Palác Kinských.

Kurátorky Marie Klimešová a Milena Kalinovská.
Spolupráce Norbert Schmidt a Michaela Zucconi.

Realizace 2018

Foto: Národní galerie a Eva Vopátková

Zahradní domek

Spolupráce se Zdeňkem Rudolfem

Realizace 2017

Foto: Tomáš Souček

Pohřební služba Helfi, Praha 4

Spolupráce s Jiřím Vlachem, Norbertem Schmidtem, Michaelou Zucconi, Jiřím Trčkou a Zdeňkem Rudolfem

Realizace 2018

Foto: Tomáš Souček

Rekonstrukce Vavrečkovy vily ve Zlíně

Spolupráce s Markétou Jurečkovou, Michaelou Košařovou, Janem Mudrou, Zdeňkem Rudolfem

Realizace 2017

Foto: Tomáš Souček

Galerie Zdeněk Sklenář, Schönkirchovský palác, Mikulandská 7, Praha 1

Spolupráce s Michaelou Zucconi

Realizace 2017

Úvodní instalace: 1685 dní a nocí
Instalace: Jan Merta a Josef Pleskot

Foto: Martin Polák

Klášter dominikánů Praha - pracovna provinciála

Spolupráce s Norbertem Schmidtem a Michaelou Zucconi

Realiazace 2017

Foto: Tomáš Souček

2 art pro umění, Galerie Zdeněk Sklenář, Litomyšl

Realizace 2017

Foto: Martin Polák

Náhrobek k hrobce rodiny Červených, Hradec Králové - Pouchovský hřbitov

Realizace: 2016

Rodinný dům B. ve Svitavách

Spolupráce s Norbertem Schmidtem, Michaelou Zucconi a Zdeňkem Rudolfem

Realizace 2016

Foto: Tomáš Souček

Vila v Dejvicích

Spolupráce s Jiřím Vlachem, Matějem Petránkem, Zdeňkem Rudolfem a Evou Vopátkovou

Dokončeno 2016

Foto: Eva Vopátková

Jiří Sozanský: 1969 Rok zlomu

Nová budova Národního muzea v Praze

Kurátor: Josef Pleskot

Realizace 2016

Foto: Tomáš Souček

Tvář / Příběh ztracení a touha znovunalézání

Madona z Osíka

Spolupráce s Norbertem Schmidtem
Kurátoři: Norbert Schmidt, Jan Royt

Realizace 2016

Foto: Tomáš Souček

Hudební klub Jaromíra Nohavici Heligonka, Ostrava

Spolupráce s Andrejem Škripněm

Realizace 2016

Foto: Tomáš Souček

Jaroslav Horejc / Mistr českého art deca

Galerie hlavního města Prahy, Dům u Kamenného zvonu

Spolupráce s Evou Vopátkovou
Kurátorka: Olga Malá

Realizace 2016

Foto: Tomáš Souček

Landek Park, lidová restaurace

Spolupráce s Jiřím Trčkou, Norbertem Schmidtem a Danielem Hladkým (nábytek)

Realizace 2016

Foto: Tomáš Souček

Kaple Parlamentu České republiky

Spolupráce s Evou Vopátkovou a Norbertem Schmidtem

Realizace 2015

Foto: Tomáš Souček

Foyer barokního refektáře - dominikánský klášter v Praze 1

Spolupráce s Michaelou Zucconi, Jiřím Trčkou a Norbertem Schmidtem

Realizace 2015

Foto: Tomáš Souček

Návštěvnické centrum Dolní oblast Vítkovice, Ostrava

Spolupráce s Petrem Sýkorou a Milanem Šramlem

Realizace 2015

Foto Tomáš Souček

Nástavba Vysoké pece č. 1, Dolní oblast Vítkovice, Ostrava

Spolupráce s Petrem Sýkorou, Jiřím Trčkou

Realizace 2015

Foto: Tomáš Souček

Něco nebylo dokončeno

architektonická instalace na průčelí Zámeckého pivovaru v Litomyšli

Realizace 2014

Foto: Tomáš Souček

Stanislav Podhrázský / Neklidná krása

Galerie hlavního města Prahy, Dům U Kamenného zvonu

Spolupráce s Norbertem Schmidtem a Michaelou Zucconi
Kurátorka: Marie Klimešová

Realizace 2014

Foto: Tomáš Souček

Obnova kostela Sv. rodiny v Českých Budějovicích

Spolupráce s Norbertem Schmidtem

Realizace 2014

Foto: Tomáš Souček

Rekonstrukce zámeckého piovovaru v Litomyšli - východní část

Spolupráce s Davidem Ambrosem a Janem Mudrou

Realizace 2014

Foto: Tomáš Souček

Srdce pro Václava Havla - expozice

http://www.srdceprovaclavahavla.cz/

Realizace 2014

Revitalizace historické budovy Regionálního muzea v Litomyšli

Spolupráce s Davidem Ambrosem, Markem Bartákem, Danielem Křížem, Jiřím Vlachem, Evou Vopátkovou

Realizace 2014

Foto: Tomáš Souček

Svět techniky - Science and Technology Centrum v Ostravě

Spolupráce s Milošem Linhartem, Petrem Sýkorou, Michaelou Košařovou, Zdeňkem Rudolfem

Realizace 2014

Foto: Tomáš Souček

Trojhalí - Nová Karolina v Ostravě

Spolupráce s Jiřím Trčkou, Janem Albrechtem, Michaelou Košařovou, Norbertem Schmidtem

Realizace 2014

Foto: Tomáš Souček

Vysoká pec č. 1 v Ostravě

Spolupráce s Jiřím Trčkou, Petrem Sýkorou, Michaelou Košařovou, Zdeňkem Rudolfem; ARS Vítkovice; Zdeňkem Sendlerem

Realizace 2014

Foto: Tomáš Souček

Energocentrum, Dolní oblast Vítkovice, Ostrava

Spolupráce s Milošem Linhartem a Milanem Šramlem

Realizace 2012

Foto: Tomáš Souček

Konverze plynojemu v Národní kulturní památce v Dolní oblasti Vítkovice na multifunkční aulu GONG

Spolupráce s Andrejem Škripeněm, Michaelou Košařovou, Danielem Křížem, Milošem Linhartem, Zdeňkem Rudolfem, Jiřím Trčkou; Jindřichem Smetanou (scénická technologie)

Realizace 2012

Foto: Tomáš Souček

Palmovka Park II - ústředí Metrostavu v Praze Libni

Spolupráce s Janem Albrechtem, Davidem Ambrosem, Zdeňkem Rudolfem, Andrejem Škripeněm, Jiřím Trčkou, Jiřím Vlachem

Realizace 2013

Foto: Tomáš Souček
Test

Rodinný dům B. v Litomyšli

Spolupráce s Norbertem Schmidtem, Jiřím Trčkou

Realizace 2012

Foto: Tomáš Souček

Bytový dům Procházkova 3 v Praze 4

Spolupráce s Petrem Sýkorou, Milošem Linhartem, Zdeňkem Rudolfem, Jiřím Trčkou, Martinem Slavíčkem

Realizace 2012

Foto: Tomáš Souček

Bytový dům Vápencová 1 v Praze 4

Spolupráce s Janem Albrechtem, Michaelou Dytrtovou (Košařovou), Danielem Křížem, Milošem Linhartem, Zdeňkem Rudolfem, Andrejem Škripeněm, Jiřím Vlachem

Realizace 2012

Foto: Tomáš Souček

Knihkupectví Oliva, Klášter Dominikánů Praha 1

Spolupráce s Norbertem Schmidtem

Realizace 2012

Foto: Tomáš Souček

Umělecký kabinet, Ostrava

Spolupráce s Jiřím Vlachem

Realizace 2012

Foto: Tomáš Souček

1 art pro umění, Galerie Zdeněk Sklenář, Litomyšl

Realizace 2011
Studánka 2012

Foto: Martin Polák

Galerie S Zdeněk Sklenář, Praha 1

Spolupráce s Petrem Sýkorou

Realizace 2011
zničena výbuchem plynu

Foto: Martin Polák

Interiér bytu, Kosárkovo nábřeží, Praha 1

Spolupráce s Michaelou Dytrtovou (Košařovou), Milošem Linhartem, Zdeňkem Rudolfem

Realizace 2010

Foto: Ivan Němec

Aleš Veselý v prostorách Josefa Pleskota, Litomyšl

Kurátor: Jiří Lammel
Realizace 2009

Foto: Martin Polák

Vstupní prostory Nostického paláce v Praze

Spolupráce s Janem Albrechtem, Zdeňkem Rudolfem

Realizace 2009

Foto: Jan Malý

Sonberk a.s., vinařský dům v Popicích

Spolupráce s Isabelou Grosseovou, Andrejem Škripeňem, Zdeňkem Rudolfem, Jiřím Trčkou, Petrem Sýkorou (interiér)

Realizace 2007

Foto: Ivan Němec

Nové ústředí ČSOB Group v Praze-Radlicích

Spolupráce s Davidem Ambrosem, Pavlem Fantou, Markétou Jurečkovou, Helenou Kohlovou, Danielem Křížem, Zdeňkem Rudolfem, Jiřím Trčkou

Realizace 2007, interiér 2007

Foto: Ivan Němec

Rekonstrukce zámeckého pivovaru v Litomyšli - západní část

Spolupráce s Pavlem Fantou, Isabelou Grosseovou, Danielem Křížem, Veronikou Vaškovou-Škardovou

Realizace 2006

Foto: Jan Malý, Tomáš Souček

Bytové domy A2, A3 a A5 U Nemocnice v Litomyšli

Spolupráce na A2, A3 s Davidem Ambrosem, Pavlem Fantou, Radkem Lampou, Zdeňkem Rudolfem; na A5 se Zdeňkem Rudolfem, Jiřím Trčkou, Veronikou Vaškovou-Škardovou

Realizace 2002, 2005

Foto: Jan Malý, Tomáš Souček

Přednáškový sál v pražské ZOO

Spolupráce s Davidem Ambrosem, Isabelou Grosseovou, Zdeňkem Rudolfem, Jiřím Trčkou, Jiřím Vorlem (výtvarná spolupráce)

Realizace 2004

Foto: Petra Hajská

Přístavba ateliéru k rodinnému domu manželů Ševčíkových v Praze - Krči

Spolupráce s Davidem Ambrosem

Realizace 2003

Foto: Jan Malý, Tomáš Souček

Půdní byty na Vinohradech, Dykova, Řipská

Spolupráce s Davidem Ambrosem, Radkem Lampou a Zdeňkem Rudolfem

Realizace 2002

Foto: Jan Malý

Generální konzulát ČR v Mnichově, Německo

Spolupráce s Radkem Lampou (soutěž), Zdeňkem Rudolfem, Jitkou Svobodovou, Pavlem Zvěřinou

Realizace 2002

Foto: Jan Malý, Tomáš Souček

Úprava nábřeží řeky Loučné v Litomyšli

Spolupráce s Pavlem Fantou, Isabelou Grosseovou, Jiřím Trčkou, Veronikou Vaškovou-Škardovou

Realizace 2002

Foto: Jan Malý, Tomáš Souček

Rodinný dům M. ve Lhotě u Dolních Břežan

Spolupráce se Zdeňkem Rudolfem, Filipem Tittelbachem

Realizace 2002

Foto: Tomáš Souček

Cesta Jelením příkopem na Pražském hradě

Spolupráce s Pavlem Rydlem, Jiřím Trčkou; Jitkou Svobodovou, Zdeňkem Rudolfem, Jiřím Trčkou, Janou Vodičkovou Kantorovou; Isabelou Grosseovou

Realizace 1. etapa 1998, 2. etapa 2002, 3. etapa 2003

Foto: Jan Malý, Tomáš Souček

Rodinný dům K. v Lipencích

Spolupráce s Peterem Lackem, Radkem Lampou, Jiřím Trčkou, Isabelou Grosseovou (interiér)

Realizace 2001

Foto: Jan Malý, Tomáš Souček

Adriena Šimotová / Retrospektiva

Národní galerie v Praze, Veletržní palác

Spolupráce s Jiřím Trčkou
Kurátor: Pavel Brunclík

Realizace 2001
Foto: Jan Malý

10 století architektury, 20. stolet - Místo pro náš život

Pražský hrad, Praha

Spolupráce s Pavlem Fantou, Pavlem Rydlem
Kurátoři: Miroslav Řepa, Zdeněk Lukeš

Realizace 2000

Foto: Jan Malý

Administrativní budova BDO v Praze-Krči

Spolupráce s Radkem Lampou, Zdeňkem Rudolfem, Filipem Tittelbachem

Realizace 2000

Foto: Jan Malý, Tomáš Souček

Administrativní budova Metrostavu v Praze-Libni

S Peterem Lackem, Radkem Lampou, Zdeňkem Rudolfem, Jitkou Svobodovou

Realizace 2000

Foto: Jan Malý, Tomáš Souček

Bez předsudků: experiment šedesátých let

Národní galerie v Praze, Veletržní palác

Spolupráce s Milenou Kalinovou, Peterem Lackem
Kurátoři: Jana a Jiří Ševčíkovi

Realizace 2000

Fotot: Jan Malý

Seník v ZOO Praha

Spolupráce s Radkem Lampou, Zdeňkem Rudolfem, Pavlem Rydlem, Jiřím Trčkou

Realizace 1999

Foto: Jan Malý, Tomáš Souček

Bytový dům v Horažďovicích

Spolupráce s Radkem Lampou, Zdeňkem Rudolfem, Filipem Tittelbachem

Realizace 1998

Foto: Jan Malý, Tomáš Souček

Velvyslanectví ČR v Bernu, Švýcarsko

Spolupráce s Peterem Lackem, Radkem Lampou, Zdeňkem Rudolfem, Pavlem Rydlem, Jitkou Svobodovou, Janou Vodičkovou-Kantorovou

Realizace 1997

Foto: Jan Malý, Tomáš Souček

Ateliér Karla Malicha, Praha Uhříněves

Spolupráce s Filipem Tittelbachem

Realizace 1997

Foto: Jan Malý

Rekonstrukce Lvího dvora na Pražském hradě

Spolupráce s Vladimírem Krajícem, Radkem Lampou, Zdeňkem Rudolfem, Janou Vodičkovou-Kantorovou

Realizace 1995

Foto: Jan Malý, Tomáš Souček

Radnice v Benešově

Spolupráce s Radkem Lampou, Zdeňkem Rudolfem, Janou Vodičkovou-Kantorovou

Realizace 1995

Foto: Jan Malý, Tomáš Souček

Vila ve Vraném nad Vltavou

Spolupráce s Vladimírem Krajícem, Radkem Lampou, Zdeňkem Rudolfem, Markem Švimberským, Janou Vodičkovou-Kantorovou

Realizace 1995

Foto: Jan Malý

Továrna Megafyt ve Vraném nad Vltavou

Spolupráce s Radkem Lampou, Peterem Lackem, Zdeňkem Rudolfem

Realizace 1. etapa 1993, 2. etapa 1995, 3. etapa 1996

Foto: Jan Malý, Tomáš Souček

Památník bitvy u Jankova

památník, krajinářská úprava

Spolupráce s Janou Vodičkovou
Realizace 1995

Foto: Jana Vodičková
Foto Tomáš Souček Foto Tomáš Souček

Lávka přes Berounku v Radotíně

Spolupráce s Radkem Lampou, Čestmírem Dobešem, Františkem Trčkou, Martinem Trčkou

Realizace 1995

Foto: Jan Malý, Tomáš Souček

Rekonstrukce haly v bývalé továrně Adolfa R. Pleskota na projekční ateliér v Praze-Holešovicích

Realizace 1995

Foto: Tomáš Souček
Projects

Spojení rodinných domů a vstupní objekt Hradištko

spolupráce s Michaelou Zucconi

 

Místo stavby:                                                Hradištko    

Předmět dokumentace:                                Studie 

Charakter stavby:                                         Novostavba

         

Požadavkem investora bylo propojit dva stávající objekty původních chat, přičemž jeden z objektů už byl asi před dvaceti lety upraven a byla k němu přidána horizontální hranolovitá přístavba. Návrh řeší takové úpravy, aby vyhovovaly požadavkům současného trvalého bydlení při respektování přírodních daností – terénu i porostu na něm.

Pozemky pro stavbu se nachází v malebném údolí malé vodoteče, na velmi svažitém, skalnatém terénu obráceném k jihu. Na místě stojí dva objekty určené k trvalému bydlení (původně to byly zděné chaty z roku 1932) a dřevěná chata. Objekty dvou č.p. jsou patrné už od cesty, jsou rozčleněny prakticky do tří hmot. Dřevěná chata se v pohledu neuplatňuje.

Stávající obytné objekty jsou doplněny vloženou čtvrtou hmotou, která vstupuje jakoby do řady. Všechny objemy dohromady tvoří jakousi různorodou srostlici – drůzu, která odpovídá různorodému charakteru staveb v okolí. Navrhované objekty jsou stavbami, které doplňují chybějící funkce stávajícího obytného domu – z dvojice původních chat vznikne jedna nemovitost sloužící rodinnému bydlení. U vstupu na pozemek je navržen společný vstupní objekt, který bude sloužit jako kryté parkovací stání a technické zázemí pro bydlení i údržbu zahrady, vzhledem k přístupnosti a k terénu je navržen jako rozšířená průjezdná krytá brána.

Každá z hmot stojících vedle sebe je odlišná jak tvarově, tak povrchovým řešením fasády a přestože jsou funkčně propojeny, každá z nich má zachovaný samostatný vstup. Díky této diverzitě, každá hmota působí a je samostatně stojícím domem.

Domy stojí prakticky na skále. Nové objemy jakoby vyrůstaly z ní. Hmota stávající dřevěné horizontály je terasou, nová vertikální hmota na ni kontrastně navazuje. Podobně jako skála se jeví i vstupní objekt. Dojem skály, který navozuje, navíc umocňuje kamenný (betonový) povrch fasády. Stěny fasád budou časem pokryty mechem a porostlé popínavou zelení, kompletně splynou s prostředím.

Vlastní objemy domů jsou velmi lapidární, oba jsou částečně zapuštěny do svahu. Jejich konstrukčním základem je železobetonový stěnoskelet.

Obytný objekt má sedlovou střechu, jejíž hřeben je úhlopříčkou kosodélného půdorysu. Každá strana střechy má velký otvor, který umožňuje prosvětlení a provětrání dispozice na jedné straně do přízemí, na druhé straně až do suterénu. Půdorysné našikmení vychází z míst bočního napojení a z prohloubení stávajícího výhledu na přístupovou západní stranu i z nové části obytného prostoru. Přední fasáda s velkým oknem se záměrně vyhýbá čelnímu natočení na protější svah, který je též zastavěný. Zvenku je uvažovaná fasáda z pohledového betonu kompletně porostlá popínavou zelení.

Vstupní objekt lichoběžníkového půdorysu má rovnou střechu. Terén v místě je částečně vrácen zasypáním střechy do původního tvaru. Objekt má pouze dva velké otvory – vchod nebo vjezd na místě stávajícího vjezdu na pozemek a východ nebo výjezd ve směru, kam se rozprostírá celý pozemek investora. Také fasáda tohoto objektu je uvažována z pohledového betonu a kompletně porostlá popínavou zelení.

Nová obytná přístavba mezi stávajícími domy má funkci jakéhosi „kmene“, který propojuje dva stávající domy. Jelikož je východní dům výškově posazen o jedno podlaží výš než přední západní dům – kmen se na přední dům napojuje v úrovni 1. nadzemního podlaží a dispozičně navazuje na kuchyň a jídelnu dvoupodlažním obytným prostorem. Svým druhým podlažím se napojuje na zadní východní dům. Suterén je navržen jako hlavní společný vstup pro oba stávající objekty.

Interier obytného objektu je navržen z pohledového betonu v kombinaci s dřevem.

 

           

/ Rodinný dům manželů Musilových - Opava / 2019

spolupráce s Evou Vopátkovou a Markétou Jurečkovou

Název stavby:                                         NOVOSTAVBA  RODINNÉHO DOMU
MANŽELŮ MUSILOVÝCH - OPAVA

Místo stavby:                                              Opava, Nerudovka             

Předmět dokumentace:                              Studie 

Charakter stavby:                                       Novostavba

                      

výměra pozemku:  1852m2

katastrální území: Opava – Předměstí

parcelní číslo: 2530/969

zastavěná plocha domu: 351,6m2 (473,1m2 včetně lemu)

užitná plocha domu: 337,0 m2
obestavěný prostor: 2494,6 m3

vodní plocha: 42 m2

Pozemek pro vilu se nachází na části původního tenisového areálu, který tvořilo pět tenisových antukových kurtů se správní budovou mezi ulicemi Otická a Nerudova v Opavě. Území původního areálu je v současné době připraveno pro šest individuálních rodinných domů a pro čtyři řadové rodinné domy. Plánovaný záměr je v souladu s regulativy územního plánu. Parcela pro vilu je rohová, sousedící se stávající zástavbou bytovými domy a s přilehlým zalesněným valem oddělujícím ulici Otickou.

Zadáním návrhu byl celoročně obývaný objekt pro dvojici manželů. Ambicí byl pavilon v zahradě.

Vila je situována do blízkosti příjezdové ulice v severozápadní části pozemku. Ponechává tak jihozápadní část pozemku volnou pro osluněnou louku lemovanou lesem, který navazuje na stávající zarostlý val.

Pavilon v zahradě je tvořen rozsáhlým přízemím s mohutnou vykonzolovanou střechou porostlou zelení a ložnicovým patrem, ztrácejícím se na ní v keřích. Střecha vytváří díky svým velkým přesahům stín a úkryt před deštěm. Propojuje všechny aktivity kolem domu a rozšiřuje jeho vnitřní obytné prostory, které se díky velkým posuvným oknům mohou otevřít do zahrady.

Do domu se vchází přes zakryté závětří a prostornou šatnu do schodišťové haly.

Na tuto hlavní komunikační osu navazuje obývací pokoj, který dominuje celému přízemí. Osa od vstupu je zakončená kruhovým oknem v obývacím pokoji s výhledem do zeleně.

Hlavní společenský prostor je rozdělený na část pobytovou a část jídelní s kuchyní.

Přes garáž umístěnou vedle vstupu do domu se vstupuje do technické místnosti a přes úklidovou část s prádelnou přímo do kuchyně. Mezi garáží a kuchyní je prostor pro velkou spíž.

V přízemí se dále nachází sauna a odpočinková místnost. Na zahradě navazuje na tyto prostory bazén, schovaný za objemem domu.

Ustoupené patro na střeše je určeno pro ložnice a koupelny. Na ložnice navazuje zelená střecha s keři lemujícími její přesahy. 

Dům bude napojen na veřejné sítě kanalizace, plynu, vodovodu a elektřiny. Jako konstrukční systém je uvažován železobeton. Fasáda i interiér přízemí bude v pohledovém betonu. Okna budou v hliníkových rámech, betonové stěny budou v interiéru doplněny přírodním dřevem. Ložnicové patro bude také železobetonové, v exteriéru obložené masivním dřevěným lepeným obkladem. Střecha bude zelená, souvrství umožní výsadbu keřů.

číslo parcely: 

výměra pozemku:  923,46 + 927,01 = 1850,47m2

zastavěná plocha pozemku celkem

zastavěná plocha domu 351,6m2 (473,1m2 včetně lemu)

užitná plocha domu 253,2 + 83,8 = 337,0 m2
obestavěný prostor 186,2+1054,7+688,2+424,1+141,4 = 2494,6 m3

vodní plocha 42 m2

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

/ Obnova veřejného prostranství před Kostelem Panny Marie Vítězné - Pražské Jezulátko / 2020

Spolupráce s Jiřím Vlachem

Obnova veřejného prostranství před Kostelem Panny Marie Vítězné

(úprava barokního schodiště s terasou, vytvoření bezbariérového spojení, vybudování návštěvnického centra, zpřístupnění krypty kostela)

 

„Náměstíčko“ při Karmelitské ulici, před vstupem do Kostela Panny Marie Vítězné, nese všechny rysy podmanivé krásy pražských veřejných prostranství (podobně jako například Křižovnické náměstí), které dostaly svoji podobu v baroku.

Dokáží se hluboko vrýt do paměti, stávají se nezapomenutelnými a okamžitě v mysli naskakuje jejich charakteristická podoba. Čím to je? Karmelitská ulice je v místě kostela rozšířena, a tím získává jakési respirium. To ale není samoúčelné, dále hlouběji expanduje pomocí trojice krásných barokních schodišť na půvabnou barokní terasu, která k sobě přimyká čarokrásné barokní průčelí kostela karmelitánů.  Za ním je vzácný barokní sakrální interiér s ikonickou soškou Pražského Jezulátka.

Mnohovrstevnatý městský veřejný prostor, jakých není mnoho! Minimálně tři předěly, které jej strukturují a dávají jeho návštěvníkovi pocit velkolepého zážitku, jaký umí zinscenovat jen pražské baroko. Je to scénografie, která může být vylepšena, ale nesmí být poškozena!

Toho všeho si ale užijí zdraví pohybliví lidé. A co ti méně pohybliví, invalidé na vozíčku a maminky s kočárky? Z terasy není jen vstup do kostela, který ročně navštíví přes čtyři sta tisíc poutníků, ale také do základní školy, do které vodí své děti rodiče často s přítěží kočárků s mladšími sourozenci.

Veřejný prostor s takovou frekvencí pohybu lidí by měl být podle všech sociálních pravidel současnosti bez bariér. Také by měl poutníkům poskytnout možnost hygienického komfortu a shromáždění před prohlídkou kostela. Pod střechou a v teple. O tom snad ani nelze vést polemiku.

K tomu, aby mohl být přístup bez bariér plnohodnotně vybudován, lze využít stávající situace, neboť barokní terasa se schodišti je v tak neuspokojivém stavebním stavu, že je nanejvýš nezbytné ji opravit, zcela rozebrat a znovu přesně složit na nových pevných základech.

Posunutím celé terasy o cca 1,7 metru směrem ke Karmelitské ulici, lze získat prostor pro vytvoření přístupových ramp skrytých při pohledu z ulice za barokní balustrádou. V duchu barokního myšlení je možné vytvořit bezbariérové spojení, které poslouží návštěvníkům kostela i základní školy.

Vizualizace a zákresy do fotografií ukazují, že zásah, který přináší velmi vysokou přidanou hodnotu uživatelům veřejného prostoru, je při pohledu z Karmelitské ulice téměř nepostřehnutelný.  

Viditelně použité materiály by měly souznít s barokní materií. Půjde zejména o pískovec v podobě masivních bloků s ušlechtilými detaily a černou ocel pro zábradlí, rošty a mříže.

Pod nově vyskládanou terasu bude možné umístit variabilně využívané návštěvnické centrum s možností konání výkladů a přednášek, zákoutí s prodejem suvenýrů a velmi potřebné odpovídající hygienické zázemí. Navíc bude možné zvenku zpřístupnit i podzemí kostela, zejména jeho kryptu. Tím do budoucna vznikne možnost alternativní prohlídkové trasy s efektem snížení počtu pohybů návštěvníků ve vzácném barokním interiéru kostela.

V rámci rekonstrukce „náměstíčka“ také dojde k úpravě zdevastovaných trávníků pod kaštany. Budou nově ohraničeny a osázeny nízkými pokryvnými rostlinami. Při realizaci terénních úprav musí být pečlivě ochráněny kořeny stromů. Nutné řezy budou provedeny odborně.

Posunutí zdi terasy nebude dle názoru arboristů významným zásahem do kořenového systému stromů, i po plánovaném posunu o cca 1,7 metru zůstává zeď v dostatečné vzdálenosti od něj. Při stavbě chodníků budou s jistotou zachovány kotevní kořeny, zajišťující stabilitu stromů (týká se hlavně dvou vnitřních stromů u centrálního schodiště), při výkopových pracích v blízkosti stromů bude zajištěn dozor arboristy.

Návrh předpokládá archeologický průzkum. V případě nálezu historických stavebních elementů bude zvážena vhodnost jejich zachování na místě a zapojení do konceptu interiéru.

Celá podzemní stavba bude provedena z vodostavebného betonu. Předpokládá se, že návštěvnické centrum bude napojeno na stávající technickou infrastrukturu a přirozeně odvětráno přes anglický dvorek. Odpadne nutnost umělého větrání a řešení tras potrubí, která prakticky nelze na povrchu stavby skrýt.

                                                                                                                                                                          

                                                                                                                                                                                     

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                 Josef Pleskot

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                  

 

/ Albertov - Simulační centrum 1. LF UK / 2020

Spolupráce s Davidem Ambrosem

simulation center UK - 1. LF  /   Centrum simulační a experimentální  medicíny,  Albertov 5

Studie pro investiční záměr

Průvodní zpráva

situace, stávající stav

V současné době je fakticky dokončována rekonstrukce historické budovy Fyziologického ústavu postaveného v roce 1910. Součástí této budovy jsou i zárodky budoucího Centra simulační a experimentální medicíny. Poměrně masivní rekonstrukce a modernizace stávající budovy však v plné míře nepočítá s aktuálními velmi efektivními formami výuky medicíny simulačními a experimentálními metodami.

Jelikož jde opravdu o metody, které by na 1. lékařské fakultě UK neměly chybět, a které se v posledních desetiletích staly standardní součástí všech významných světových univerzit, vytvořili příslušní pracovníci 1. lékařské fakulty (MUDr. Mikuláš Mlček Ph.D.) zadání, jehož možné parametry realizace prověřuje tato studie. To vše v návaznosti na danosti rekonstruované stávající budovy.

návrh

Vyspělé stavební technologie současnosti umožňují rozšiřovat narůstající kapacitní potřeby historických budov pomocí rozsáhlých podzemních prostorů, které při určité konfiguraci mohou oplývat přiměřenou mírou denního světla i přirozeného větrání. Zároveň je lze navrhovat tak, aby na svých střechách mohly hostit bezvadné pobytové zahrady. S těmito ambicemi návrh v maximální možné míře počítá.

Aby bylo možné splnit zadání fakulty i vytčené cíle návrhu, bylo nutné zvolit koncepci s vybudováním druhého suterénu, který je o jedno celé podlaží zahlouben oproti základům stávající budovy. Technicky nejde o nic mimořádného, takto jsou často prohlubovány suterény historických budov i z pragmatických důvodů výstavby podzemních garáží. Kromě technicky náročnějšího způsobu odkanalizování, přináší zvolené řešení již jen samé výhody dobrých provozních návazností.

S výraznou změnou prostorové konfigurace stávajícího dvora, v rámci něhož se dostavba odehrává, souvisí i nutná úprava navazujícího terénu v postranní části ulice Studničkova. Úprava terénu spočívající v jeho navýšení o cca 1 m pomocí předsunuté terasy, umožní vytvoření dalších prakticky bezbariérových vazeb, ale to ještě za předpokladu zvýšení (zdvižení) tzv. domečku. Upravený domeček se stane hlavním vstupním objektem dostavby. Bude v něm umístěna centrální recepce, prostorné schodiště a osobonákladní výtah, který propojí čtyři hlavní podlaží. Může v něm navíc být například studentský klub, nebo byt hostujícího profesora.?

Dalším důležitým koncepčním rozhodnutím je přemístění zásobování zvířetníku a to přímo do prostoru ulice pomocí chodníkové zdvihací plošiny. Tím bude čistě a hladce vyřešena hygienicky choulostivá vazba. Navržené řešení má ten výsledný efekt, že dvůr se stane pobytovou studentskou zahradou úzce spojenou s reprezentativními kuloáry přízemí stávající budovy. Významnou prostorotvornou  i sociální roli v takto koncipované zahradě může sehrát i bohatá popínavá zeleň.

Návrh lze velmi dobře zkoordinovat i s potřebami budoucího Biocentra. Rámcové konzultace s architektonickým studiem Znamení čtyř již proběhly. Ve vzájemné spolupráci bude dořešen vstup do chlorační stanice venkovním schodištěm podél stávajícího zadního pavilonu Fyziologického ústavu.

 

prostorové vazby / logistika

Zvířetník ve stávajícím prvním suterénu je nově hygienicky nekonfliktně zásoben pomocí zdvihací plošiny umístěné přímo ve Studničkově ulici (namísto stávající jímky). Vzniká tak zcela žádoucí přímá vazba nečistého provozu, která není nikterak křížena. V podzemí pod povrchem ulice vznikne malý hospodářský manipulační dvorek s místností pro skladování krmiva a odděleným chlazeným skladem odpadu biologického materiálu.

Z půvabného historického domečku se stane hlavní vstupní objekt Centra simulační a experimentální medicíny, stane se jeho symbolem. Návštěvníci a studenti jím budou moci zcela bezbariérově vstupovat do hlavní posluchárny, do simulačních učeben i do experimentálních laboratoří, popřípadě do studentského klubu či bytu hostujícího profesora. Centrum simulační a experimentální medicíny se tak stane viditelně identifikovatelnou částí celé historické budovy.

Zásadní přidanou hodnotou návrhu je množství společensky a studijně využitelných (sdílených) ploch, které lze velmi variantně přizpůsobovat i pro realizaci příležitostných výukových programů v duchu soudobých vzdělávacích trendů.

architektura

Velmi nenápadná, spíše zahradní! Důležitou roli hraje prostorný světlík prostupující přes dvě podzemní podlaží. Přivádí do podzemí nejen velké množství světla, ale také zprostředkovává vizuální kontakt s vnějším prostředím. Ten je psychologicky velmi důležitý. Mohutná střecha historického domečku je nově posazena na dvoupodlažní podnož, která chce být soudobá, dostatečně pozoruhodná a zapamatovatelná. Předsunutá terasa s pobytovým schodištěm signalizuje svébytný vstupní společenský předprostor významné instituce.

Dostavba se neobejde bez dílčích zásahů do již hotového díla. Přestože jsou zásahy minimalizovány, jde o daň, kterou je nutné zaplatit za etapovitost výstavby.

Ve výsledku však může vzniknout zcela unikátní prostředí integrující velkorysou historickou budovu se střízlivou, ale technologicky ambiciózní a vyspělou moderní architekturou. Prostředí integrující špičkový experimentální biomedicínský výzkum a moderní pregraduální simulační výuku. Místo atraktivní pro odborná setkání, špičkové vzdělávací akce a mezinárodní výzkumné projekty, ale i pro každodenní akademický život. Místo stojící na tradici položené Janem Evangelistou Purkyně a na jeho upozornění na důležitost experimentálního kolegia ve výuce.

…Místo důstojné také přání Karla IV „… aby naši věrní obyvatelé, kteří bez ustání lační po plodech vědění, našli v království stůl…k pohoštění prostřený…a aby za svou slávu považovali, že mohou jiné z ciziny k sobě zvát…“

technické řešení

V rámci studie je uvažováno o možnostech napojení na většinu stávajících inženýrských medií. Bude-li zapotřebí je posílit, budou posílena. Zcela samostatně se počítá s technologiemi typu vzduchotechnika a chlazení. Splaškové vody z druhého suterénu budou přečerpávány do stávajících kanalizačních systémů. Normální hladina podzemní vody se nachází v bezpečné vzdálenosti cca 4,0 m pod základovou spárou druhého suterénu.


kapacity

-       zastavěná plocha včetně podzemí……………………………………….………...   948 m2

-       celková kubatura………………………………………………………….………..... 7 961 m3

-       hrubá podlažní plocha 1. suterénu…………………………………….…...............   803 m2

-       hrubá podlažní plocha 2. suterénu…………………………………….……………   893 m2

-       plocha dvora……………………………………………….…………….…................ 125 m2

-       plocha vstupní terasy………………………………………………….……..............  229 m2

-       plocha zahrady………………………………………………………….…................  300 m2

-       celková čistá plocha simulační medicíny…………………………….…………….   315 m2

-       celková čistá plocha experimentální medicíny……………………….……………   371 m2

-       společné koridory a sdílené víceúčelové plochy………………….………………    505 m2

-       sklady, technická podpora…………………………………………….……………..  334 m2


 

/ Akropole Závist – Zpřítomnění / 2020

spolupráce s Norbertem Schmidtem

Hradiště Závist – temeno / Dolní Břežany

studie 6/2020

stavebník: Obec Dolní Břežany, Ing. Věslav Michalik, CSc. – starosta

krajinářské řešení: Ing. Zdenek Sendler, Atelier zahradní a krajinářské architektury

archeologický nález, odborná konzultace: Mgr. Jan Mařík, Ph.D., Archeologický ústav AV ČR, Praha



HRADIŠTĚ NAD ŘEKOU

Mohutnost i prastarý význam hory Závist jsou dnes zastřené rovným dílem bujnou vegetací, překotným civilizačním růstem a propastnými výpadky lidské paměti. Na vrcholku, který aktuálně pokrývá docela nevábné rumiště, si asi jen málokdo uvědomí, jak panoramatický a tedy strategicky významný rozhled se tu kdysi do všech stran nabízel. Proti bujné vegetaci, která skoro prázdné obdélníkové chrámové temeno uzavírá jak naschvál osázený plot, musíte rozvinout veškerou imaginaci (geologa, archeologa a historika?), až pak se dostaví údiv. 

A fantazie: Prý tu nad horou nad starým soutokem Vltavy a Berounky hřímaly časté bouřky. Jeden pohřbený – pro jistotu dokonce smotaný – bronzový blesk tu průzkumníci nedávno v halštatsko-laténských základech našli! Ráno se v údolí válela mlha, takže se vrcholek Závisti vznášel nad údolím podobně jako bájný Olymp. Nebo athénská akropole…

Jezuita Bohuslav Balbín svou návštěvu největšího keltského hradiště v Čechách zachytil na sklonku 17. století takto: „V krajině proslulého cisterciáckého kláštera, zvaného Aula Regia (Zbraslav), jednu míli od města Prahy směrem na jih, objevuje se za řekou Vltavou vysoká hora, obklopená menšími pahorky. Jak ony, tak i samotná hora je jedna obrovská hromada kamenů, jinak se to říci nedá. Na mnohých kamenech můžeš dosud vidět ve sparách maltu, stopy příbytků a hradeb, táhnoucích se po skaliskách, sklepy mohutně vyhloubené v živé skále, takže nikdo nemůže pochybovat o tom, že zde stálo význačné město. Obyvatelé prohlašují, že to bylo dílo a královské sídlo dávných Bójů mnoho století před založením Prahy a že toto tvrzení přejali od svých předků.“

Dnes už toho víme díky několika archeologickým průzkumům trochu více než slavný jezuita. Přesto rozsáhlé nálezy podle našeho štěrbinovitého náhledu otázky jen ještě zmnožují. Věda se překlápí do fantazie a zpět jakoby ve stále se zrychlující amplitudě. Hora byla obydlena už odedávna, „archeologické“ nálezy patrně fascinovaly pravěké obyvatele už na sklonku doby bronzové. Ti s nimi, jak dokládají vykopávky, totiž zacházeli jako s relikviemi a integrovali je do svých kultovních staveb. Keltové na přelomu doby halštatské a laténské (tedy v období 550 -380 před n.l.) posvátné temeno hory čtyřikrát mohutně upravili. Archeologové píší o „horizontech“. A ten třetí dokonce obsahoval skrumáž staveb, které se opíraly o řecké vzory. Vedle obdélníkových podstav se tu našly i útvary kruhové a trojúhelníkové. Představte si: Kulturní, nebo lépe kultovní transfer z Athén do středu Čech již v době Periklově!

Pravěká Závist, starověká Závist … Kamarád historik nás usměrňuje: „Se s tím smiřte: V Řecku měli starověk, my v té samé době pravěk! To už nedoženeme.“

Náznaky tvarů, střepy středomořských předmětů, obětiny a mocný požár, který vše rozvrátil, každopádně opět dávají vyrůst naší fantazii orlí křídla. Hradiště Závist neleží jen v centru české kotliny, ale na místě, kde Vltava opouští dramatické údolí a vlévá se do rozlehlé labské roviny. A fantazie letí dolů po proudu, míjí hradiště Bubeneč, Roztoky, další menší a větší keltská sídla až spočine u brány Středohoří opět na skalním ostrohu s hradištěm tam, kde se masa vody z kotliny vylévá. Později to místo dostane název Porta bohemica a ještě později dost neinvenční označení Hrádek, který vlastně nepokrytě prozrazuje, co o tom všem víme: skoro nic. Opět jsme vysoko nad vodou, tentokráte se řeka pod námi nazývá Labe. Akropole se rozkládala na Tříkřížovém vrchu. Vlastní hradiště na vedlejším kopci. Ale posvátné bouřné hory halící se do oblak trčí majestátně na druhém břehu – dnes se jim říká Lovoš a Milešovka. Až tady končí země. 

Rychle fantazii přistřihujeme křídla a obracíme se k rumišti, kde teď stojíme, protože čtvrtý horizont Závisti různorodost staveb opět někdy kolem roku 380 před Kristem zahladil do jedné velké pravoúhlé shromažďovací plochy, jakoby Kelty po řeckém historizujícím importu ovládla abstraktní vyprázdněná moderna s jedním malým postmoderním chrámkem uprostřed. A pak přišel požár... Slované a Germáni, jezuita, archeologové, jeden starosta a sniví architekti až o staletí, tisíciletí později. Co je víc: pseudoantická soustava chrámů nebo keltská „abstrakce“, příroda nebo historické kulturní vrstvy, geologie nebo síla ducha?

Opora archeologů ale začíná u dalších úvah stávkovat. Množství dílčích poznatků se rozpadá do nespojitých jednotlivin. Dozvídáme se, že na nejjednodušší dětské otázky nemají poctiví vědci uspokojivé odpovědi. Neumíme ani načrtnout velké syntézy, ani nakreslit jednoduché schématické plánky, jak čas a člověk šli horou sem a tam. Který val patří ke kterému období? Navíc dodnes chybí zmapovaný geologický profil, tedy základ zeměkoule. Jednotlivé archeologické průzkumy nebyly dobře geodeticky zakresleny, tedy dodnes plavou a špatně se vztahují k sobě navzájem. Chybí dokonce obyčejné povrchové zaměření terénu před průzkumy, takže váháme, co je pravěký útvar, středověká vrstva – Co vlastně viděl Balbín? – a co navážka po zvědavých průzkumnících minulého století. Dozvídáme se, že učence staré školy prý zajímaly především předměty – v určování střepů, klikatic, spirál byli dokonale vycepovaní. Takoví naši Indiánové Jonesové s bagrem, pivem a vejtřaskou, hladoví po pokladech, představujeme si. Ale to jim nejspíš křivdíme.

Celky, epochy vem čert? Nebo fantazie… a nový počin.

 

OKOLO SOUTOKU

Kámen a voda, hory, skály a řeka. Kulturní krajina je i kolem Závisti maskovaná přírodou tak, že ji na první pohled nevidíte. Mladé doubravy, větrem vyšlechtěné, neustále rostoucí sochy, pokroucené šroubovice a propletence malichovských tvarů, sem tam borovice. Měkký podrost vřesu. Také okraj – tu bující, tu se rozpadající – civilizace stále více překrývá zasuté kulturní místo prvořadého historického významu.

Když obcházíte Závist, nemůžete všechny ty pravěké valy, cesty, úvozy a místa brodů při pozornějším procházení ale nakonec minout. Vydáváme se na Šance, teprve odsud zahlédneme rozlehlost starého Hradiště. Jeho trojúhelníková hlava s okem akropole tady pokračuje menší obdélníkovou částí. Obě odděluje a spojuje – opět záleží na úhlu pohledu – hluboké údolí s Břežanským potokem. Ten plnil kdysi funkci dodavatele vody stejně jako kanalizace. Dochází nám tu také, že právě proto vede hlavní pravěká východo-západní cesta až severně Kálkem pod Šancemi. Krajina soutoku kolem Zbraslavi byla prý v pravěku nejrušnější křižovatkou české kotliny. Ostatně i dnešní křížení dálnice a pražského okruhu se všemi těmi mosty, tunely, brýlemi nadjezdů a podjezdů a navazující hustou sítí silnic tam dole pod horou jen potvrzuje pravěký dopravní význam místa. Geologie, řeka a doprava – komunikace –, to jsou zatím neporažené konstanty.

Především řeka je tím zásadním dynamickým elementem, který přináší neustálou změnu, posuny břehů po povodních, posuny místa soutoku, řeka přináší nový život. Podaří se jí to i v budoucnosti?

Kolik se toho už stalo na vzdálenějším soutoku Vltavy a Sázavy a na tom bližším  Vltavy a Berounky? Obě místa vyznačují dvě kolonizační ohniska prvořadého významu pro naše dějiny: benediktinský Ostrov a královsko-cisterciácká Zbraslav – královský lovecký letohrádek i královské pohřebiště střežené mnichy. Stál tu jeden z největších trojlodních gotických kostelů tehdejších Čech. Zbyla nám z něho „jen“ Zbraslavská kronika a Zbraslavská madona. Zamýšlené svatořečení zakladatele Václava II., pohřebiště Přemyslovců se také nakonec neujalo. A ani ten Santini tu svou novou architekturu, nutnou po „návštěvě“ husitů, nedostavěl…

A přitom právě tady se například tahalo v zákulisí za nitky, kdo že to zasedne na trůn po vymření Přemyslovců. Odsud z Havlína prý také mladý Karel IV. poprvé uviděl Prahu. Závist a místo soutoku je branou do Prahy (Porta Pragensis) – viděno z jihu, a branou do jižních Čech, do kraje – viděno ze severu.

Zmíněný Havlín je vrch s jedním z nejstarších kostelíků u nás, strategické místo, jakási strážná hlídka před Závisti – sice tu archeologové po Keltech nikdy nic nenašli, ale ten pravěk je i tady tak silný, že tu na nás Kelt číhá za každým stromem. Radši jdeme dál a na Závist se díváme z hrany Žabovřesek.

Čeho všeho že to byla Závist – ony pravěké Hradčany – po věky ještě tichým svědkem? Vedli tu nadohled cesty na Kazín, Tetín i Karlštejn, ale také na Dobříš, Budějovice a Linec. Tudy se vyráželo do Říma. Už tenkrát Závist lidé přehlíželi? Nebo tu tiše tisíc let po Keltech vládla dál? Skrytě vládla a vládne, protože jasně přesahuje do jiného času a do jiných map…

Krajina soutoku dnes potřebuje probudit, potřebuje nový impuls. Tam, kde se kdysi plánovaly a rýsovaly dějiny, kam jezdili prvorepublikoví občané i obrozenci, Neruda, Hálek, Rilke a předtím ještě král a pražský biskup na výlety a na víkendy, kde Vančura psal své romány a krásné črty z české historie, se dnes rozprostírá hluk rychlodrah, vykotlaná rumiště periférie a nejasnost dalšího směřování. Místy podobná té na dnešním temeni akropole.

Pod Závistí se dnes rozkládají – jak pěkně píše Jiří Sádlo – hybridní prostory, bují tu protichůdné procesy suburbanizace, předměstí naráží na venkov, nová divočina na fragmenty původních přírodních biotopů. Někdo na vše nahlíží jako na odpad růstu a diverzity, někdo zase jako na ohniska nového života, ohniska žádané biodiverzity, která se vzepřela monokulturám. Podle Sádla je předně dobré „naučit se mít tuto novou krajinu rád, ale už na jiné bázi, než je jen a jen hledání zbytků minulosti. Krajina se pocitově vyvíjí pozpátku: v čase chaloupek bíle omítaných působila dojmem spíše babičkovským, kdežto dnes omládla, změnila se. Máme tu najednou ne zcela svéprávnou a ne vždy úpravně ustrojenou puberťačku.“ Krajina soutoku opět potřebuje dospět.

Pouze ohlédnutí do minulosti – jakkoli důkladné – nepomůže. Není proto divu, že podnět něco s pravěkou akropolí a celým jejím vyzařováním nově udělat vyšel ze spojenectví archeologů a „náhorní“ obce Dolní Břežany, kde dnes život nechybí, kde se už našel směr. Je to sídlo poskytující mimo jiné i domov evropskému výzkumnému centrum, které se pyšní, že „má k dispozici nejintenzivnější laserový systém na světě“.

Začněme tedy znovu z prastarého centra, začněme na akropoli.


ZPŘÍTOMNĚNÍ

Opět stojíme na temenu hory.

Díváme se pod zem, chceme ukázat dávnou historii, která byla zákonitě a docela spravedlivě převrstvena nánosy mladší historie tak, jak po staletí šla. Víme, že za pouhých dvě stě, tři sta let může pod nánosy zmizet celé město, a co víc, zapomene se, kde přesně stálo. To třeba byla situace tzv. Kostkova pozdně středověkého města na zámeckém návrší v Litomyšli. A co teprve historie čítající desítky staletí, třeba dvaceti pěti. Archeologie je věda zvídavá.

Keltské osídlení je rozsáhlé, velmi kulturní, jeho historie sahá až za páté století před Kristem. Když zvědavost přeroste určitou míru, chopíme se lopat a motyk a kopeme. Zvědavost se zvyšuje, čím jsme hlouběji. S jídlem roste chuť. Když se kope třicet let, to už se něco vykope. Například ona kultovní akropole. Nadmíru cenný nález, ale prokopat se k němu znamenalo odstranit další vrstvy, třeba „jen“ šestnáct století staré. Dokopat se k základům chrámů však neznamená dokopat se do pátého století před Kristem.

Nalezli jsme materii, ale její smysl nám zůstává spíše neodhalen. Nenalezli jsme vysvětlení, proč vypadala právě takto. Domníváme se, spekulujeme, předháníme se ve výkladech. Inu věda, báseň a život! Co pak ale s těmi vykopanými rezidui? Vlastně není asi lepší řešení, než je zase zasypat. Ony pak znovu zmizí, stanou se opět oku nedostupnými, začnou znovu a jinak bystřit fantazii. Zůstane dokumentace: obrázky, plánky, zákresy, fotografie, popisy… publikace.

Jak vše uchopit, aby se to, co je zahrnuto hluboko pod zemí, zase zpřítomnilo na povrchu? Je známo, že poodstoupením spatříme celek intenzivněji a ostřeji, než kdybychom zkoumali detaily. Právě to jsme udělali. Odstoupili jsme na takovou vzdálenost, že se celek nerozpadl na nesrozumitelné, třebaže konkrétní fragmenty. Jak to všechno nově spojit, propojit a interpretovat a nakonec snad i oslavit?

Kdo přijde na místo Keltů dnes, nalezne něco jako skládku. Nalezené základy kultovních staveb akropole jsou čtyři metry pod zásypem. Chodíme nad nimi, po navezeném zásypu. Mnozí si myslí, že chodí po autentickém terénu. Bloumáme mezi náletovou vegetací, která dělá, co umí, aby vytvořila něco přirozeného a stabilního.

Mezi rozmanitými keři nacházíme plácky s ohništi, která si na Závisti zakládají milovníci dávných kultů. Po svém zde provádějí obřady, nalézáme i různá „květinová“ obětiště. Lidé tady i dnes hledají něco důležitého, snaží se pochopit vztah k přírodě, vztah k vesmíru, touží zažít síly a energie, na které by mohli napříště sázet. Hledají v tom divokém mlází pevná místa a propojují se z nich kamsi směrem dolů i nahoru. Uspokojují se představou, že našli to pravé místo.

Trochu se šálí, trochu bloudí, ale šálit se nechávají asi rádi – myslí si, že dělají to, co kdysi podle jejich představ dělávali staří Keltové. Léčí se – hledají lék. Není potřeba jim to zazlívat. Ale pozor, někde tam dole čtyři metry pod zásypem je opravdu místo identifikované jako chrám, jako obětiště… jako něco, co dříve byly stavby, které vymezovali prostor, v němž komunikovali lidé.

Nebylo by možné to všechno v lapidární zkratce promítnout směrem vzhůru, na nějakou exaktní projekční plochu, na které by se zřetelně vidělo, kde co bylo, v jakém to bylo vzájemném vztahu a jak to jako celek působilo? Z plánů, nákresů, fotografií a popisů víme, že zde stál chrámový soubor, onen domnělý transfer řecké akropole. Stavby se k sobě vztahovaly. I prostor mezi nimi byl velmi zajímavý.

To, co bylo nalezeno, lze zvýraznit čtvercovým rámem. Takřka ihned na pauzáku (13. 2. 2020) a pak i na monitoru se před námi objevuje pozoruhodné prosté kompoziční schéma, obraz, který je našemu myšlení hodně blízký: Jakási elementární kompozice Vasilije Kandinského, Paula Klee nebo Pieta Mondriana! Přisoudíme-li geometrickým obrazcům barvy podle domnělých i nám dobře známých významů, opět se něco zřetelně spojuje, a to navzdory uplynulému času dvou a půl tisíce roků.

No a konkrétně? Samé tu více tu méně odborně-snivé spekulace. Jak jinak. Ale dejme tomu: Vznešená tmavě modrá – chrám, temně červená – obětiště, zářivá žlutá – hvězda, takový „holčičí“ chrámek (jako na Akropoli chrám bohyně Niké), černá je černá záhadná – zdi, hranice, koridory, cesty... blankytně modrá – záhadné kolečko, vesmírný bod, sestup k matkám, kdo ví … temně zelená – pole, louka, les... příroda. To vše jak náhrobní kameny v bílo-šedavém dobře utaženém mlatu. A okolo dost divočina. Ale s uvolněnými průhledy!

A možná ještě druhý plán s centrální stavbou E a „přírodním“ rámem ze zbraslavské drti s nízkými pokryvnými bylinami. To je další matně rozmazaná vrstva akropole.

Temeno Závisti přitahuje svojí silou, kterou vyzařuje do celého okolí. Naprosto pozoruhodný je ten útvar i z leteckého pohledu. Je tvořen téměř pravidelným trojúhelníkem, jehož jedno rameno vytváří Vltava, druhé Břežanské údolí a třetí exaktní přechod svahu hory do přilehlé roviny. Z leteckého, kosmického pohledu lze zřetelně rozeznat i místo akropole. Pojďme ho ještě více zvýraznit, aby i kapitánové letadel věděli, že se už blíží přistání v Praze! Aby jak kosmonauti na orbitu, tak i cestovatelé po googlemapách dostali nepřehlédnutelný vztažný bod.  Pojďme místo pravěké metropole, místo identifikace dávné historie znovu viditelně přičlenit do siločar současnosti. Třeba i do laserových magií vědy, které jsou zřejmě ne náhodou provozovány v Dolních Břežanech.


NÁVRH PROVEDENÍ

III. horizont

Samotné geometrické obrazce zpřítomňující keltské podesty III. halštatsko-laténského horizontu budou provedeny jako železobetonové „plovoucí“ desky o síle 200 – 250 mm na hutném kamenoštěrkovém podkladu o mocnosti cca 300 mm.

„Rám obrazu“ bude tvořit železobetonová obruba z prefabrikátů vyčnívajících 300 – 400 mm nad okolní terén.

Plocha mezi obrazci a rámem bude vyplněna bílošedým dobře utaženým mlatem.

Celá plocha čtverce „obrazu“ bude v mírném dvouprocentním sklonu kopírovat terén. Naklonění umožní zároveň i přirozené odtékání dešťové vody.

Barevnost ploch bude zajištěna silnou vrstvou epoxidového nátěru s vysokou mírou mechanické odolnosti i barevné stálosti.  

IV. horizont

Písmeno E – půdorys chrámu IV. horizontu – bude provedeno ze železobetonu stejně jako ostatní obrazce horizontu III. Celou chrámovou plochu této vrstvy ve zbývající ploše naznačí kamenná „zbraslavská drť“. Ta již bude sledovat jen volně a jen místy upravený terén.

Důležitou součástí návrhu je záměr lokálně obnovit daleké průhledy do širokého okolí Závisti a krajinářsky „rozmýt“ do plynulých přechodů zeleň vrcholu akropole a jejích svahů. K tomu více o pár řádek níže.     

Rozhledna, „expozice“, údržba

Po postavení rozhledny Martina Rajniše předpokládáme zbourání dnešního altánku. Archeologická expozice by mohla být přenesená právě do podesty rozhledny. Představujeme si také interaktivní „virtuální expozici“, kterou si každý návštěvník může listovat na vlastních chytrých telefonech a tabletech na vrcholku při pohledu shora na staronové obrazce a kompletní horizont okolní krajiny. Smysl rozhledny na temenu Závisti tak bude mnohokrát posílen.

Předpokládáme, že jednou dvakrát do roka bude nutné provést úklid a nejnutnější údržbu všech povrchů a také korekci rostoucí zeleně.


Josef Pleskot, Norbert Schmidt

 


 

KRAJINÁŘSKÉ ŘEŠENÍ

Centrální část řešeného území bude v části instalace III. horizontu v místech archeologických nálezů velmi důkladně vyčištěna od nežádoucích bylin a dřevin, i hloubkově. A to především mechanicky, vzhledem k druhům však nevylučujeme i odborné použití chemie. V části IV. horizontu bude čištění individuální, i s přihlédnutím ke stávající modelaci terénu budou ponechány vybrané části stávajících štěrkových partií s bylinami (jestřábníky, mochny, divizny…). Terény budou jemně modelovány a doplněny „zbraslavskou“ drtí netříděných drobnějších frakcí, výsevem a dosadbou vybraných bylin a travin. V území bude zachována stávající třešeň a několik planých růží.

Část III. horizontu s expozičními barevnými objekty je v ploše světlého mlatu uvažována bez jakýchkoli rostlin, snad jen s mechy a lišejníky… Tento prostor bude udržován v kontrastu s okolní přírodou.

Stávající obvodové porosty převážně tvořené duby a habry jsou místy ve stavu nevyžadující zásah, místy se nabízí lehké rozvolnění korun s cílem optických průhledů do okolní krajiny. Důležité je i v této části na vybraných místech z hrany akropole odstranit nežádoucí byliny a keře. Naopak místy je možné doplnit porostní lem planými, na jaře kvetoucími třešněmi. Důležité je přetažení podrostového bylinného patra ze svahů do okrajů horní plošiny.

Cesty si představujeme neviditelné, pouze intuitivní ve formě přírodních výšlapů.  Možná by bylo dobré někde přidat lavici z dubových kmenů, jejich horní hranu navrhujeme jen lehce seříznout a tak vytvořit sedací plochu. Rozmístění nepravidelné, volně po obvodu na hraně svahu.


Zdenek Sendler

 

 

Literatura:

Petr Drda – Alena Rybová: Akropole na hradišti Závist v 6.-4. století př. K. Památky archeologické, Supplementum 19, Archeologický ústav Akademie věd České republiky, 2008.

Petr Drda – Alena Rybová: Keltové a Čechy. Academia, Praha 1998.

Jiří Waldhauser: Keltské Čechy. Průvodce. Academia, Praha 2012.

Petr Hlaváček, Petr Meduna (ed.): Fenomén soutoku. IPR Praha 2019.

Anna Bauerová: Keltové v Čechách. Paseka, Praha 1996.

Bohuslav Balbín: Krásy a bohatství české země. Odeon, Praha 1986.

/ Kostel Ducha Svatého v Brně - Líšni / 2019

Spolupráce s Norbertem Schmidtem a Jiřím Vlachem


Přejeme si postavit kostel, který bude přirozeným těžištěm celého sídliště Brno Líšeň, který vyznačí a posílí terasy, které se před ním nacházejí a z kterých se nabízejí úchvatné panoramatické výhledy. Vytvořit místo setkání pro všechny obyvatele.

Přejeme si kostel, který ponese hloubku tradice a tím bude zároveň zcela současný. Přejeme si kostel, který bude vstřícný různým typům liturgie i osobnímu rozjímání. Přejeme si kostel, do kterého budou rádi směřovat všechny generace. Přejeme si kostel, který bude ve svém výrazu současnou šifrou transcendence, prahem k tomu, co nás přesahuje. Kostel, který poskytne domov jak věřícím, tak i přístřeší a inspirativní prostředí pro všechny, kdo hledají podstatu věcí a událostí, kdo chtějí vystoupit ze shonu všedního dne a v tichu se zastavit. Přejeme si kostel, který pod přemírou dobového designu nezevšední.

Koncept je založen na principu jakéhosi dvora zastřešeného lehkou (stanovou) konstrukcí kvadratického obrysu. Plášť zastřešení (stanovina) difúzně propouští denní světlo. Soudobým způsobem evokuje lehkost pouštních chrámů (stanů), vzdušnost žebroví středověkých katedrál i průzračnost barokních prostorových plánů. Dvůr - Nádvoří nebeského Jeruzaléma - je obehnán ochozy, do nichž jsou nepravidelně vetknuty chrámové přístavky (jako kaple) s různými doprovodnými (služebnými) funkcemi.

červen 2019


/ Vltavská / 2018

Urbanistická a hmotová studie Vltavská Spolupráce: Jiří Trčka, Michaela Košařová, Miloš Linhart

Filharmonická hala - Vltavská

Hotel Karolina Ostrava - urbanistická studie

Spolupráce s Petrem Sýkorou a Davidem Ambrosem

Zahájení 2018

Rezidence parková čtvrť - objekt IA, Basilejské náměstí, Praha 3 - Žižkov

Spolupráce s Milošem Lihnartem, Petrem Sýkorou a Evou Vopátkovou

2018

Rodinný dům s ateliérem, Míkovice

Spolupráce s Petrem Sýkorou

Zahájení 2016

Dostavba Městského divadla v Turnově

Spolupráce s Jiřím Trčkou a Milošem Linhartem

Zahájení 2017

Vrch Křížek/Parukářka

Dost místa pro všechny

autorský kolektiv:
Ing. arch. Josef Pleskot, AP atelier
Ing. arch. David Ambros, AP atelier
Ing. arch. Mgr. Norbert Schmidt, AP atelier
Ing. arch. Michaela Zucconi, AP atelier
RNDr. Jiří Sádlo, CSc.
Ing. Zdenek Sendler, Atelier zahradní a krajinářské architektury
Ing. Lýdia Šušlíková, Atelier zahradní a krajinářské architektury

Zahájení: 2016

celý projekt ke stažení:

http://www.praha3.cz/radnicni-noviny/projekty/studie-vrch-svateho-krize-problemy-daneho-uzemi-a-moznosti-reseni-n244412.htm

Josef Pleskot - Zahrada

Návrh na úpravu Česko-Slovenského pavilonu na 16. mezinárodním bienále architektury v Benátkách 2018

Spolupráce, kurátor: Norbert Schmidt

Rodinný rekreační objekt Labská

Spolupráce s Evou Vopátkovou, Markétou Jurečkovou, Veronikou Škardovou a Zdeňkem Rudolfem

Zahájení 2017

Revitalizace sklárny Rückl Crystal, Nižbor

Spolupráce s Jiřím Trčkou

Zahájení 2016

DOV Hlubina, Kofola - domov v srdci Ostravy

Spolupráce s Petrem Sýkorou, Milošem Linhartem a Zdeňkem Rudolfem

Zahájení 2016

Rezidence Park Kavčí hory, Praha

Spolupráce s Jiřím Trčkou, Davidem Ambrosem, Michaelou Zucconi, Evou Vopátkovou a Zdeňkem Rudolfem

Zahájení 2014
AP Galerie

/ Andrzej Nowacki - Variace na černou / 2019

2000+19

Andrzej Nowacki

Milena Kalinovská - kurátorka

AP atelier, Ing. arch. Josef Pleskot

/ Zdeněk Sýkora / 2018


2000 + 18 /127

Lenka Sýkorová, Josef Pleskot - koncept, rozhovor

Jaroslav Brabec - fotografie

Foto: Martin Polák

Prostor AP Galerie

AP galerie

AP Galerie je soukromou " laboratoří " pro výzkum vztahu architektury a současného moderního umění. Výsledky jsou veřejné.

Řešení vychází z předpokladů, že:

1) Modernímu umění, navzdory všem zvyklostem, škodí izolovanost a sterilní čistota prostředí.
Z tohoto důvodu lze jen těžko současné moderní umění odpojit od kyslíku, jímž je přítomnost konkrétního světa.

Naše galerie přiznává, že je součástí holešovického prostoru s výhledy na vrch Vítkov, že je umístěna ve staré továrně s mnoha bizarními souvislostmi, že je součástí pracovního prostředí architektonického AP Atelieru a také že je součástí určitého intelektuálního proudu. Žádnou z věcí nepriorizuje.

2) Modernímu umění odčerpává energii nedostatek přirozeného světla přicházejícího do prostoru viditelným způsobem.
Denní světlo přicházející do naší galerie normálními okny či světlíky je jasně identifikovatelné. Jeho kvalita je řízena použitými materiály na stěnách , stropech a podlaze. Jde o materiály zajišťující jeho transformaci do měkké nekontrastní sametové podoby.

3) Moderní umění jako konkrétní fenomén si vyžaduje naprosto konkrétní reálný prostor se všemi identifikačními znaky moderní architektury.
Veškeré architektonické prvky naší galerie utvářející prostor zajišťují její nesoběstřednost a určitou archetypální srozumitelnost. Tím spoluvytváří naprosto povědomé klidné, a konkrétní prostředí.

V tomto smyslu je AP Galerie konkrétním prostorem pro konkrétní výtvarná díla.

AP Galerie vznikla jako produkt dlouholetého projektu "Prostor pro všechna média " pořádaného ve spolupráci s Galerií MXM. Jádrem myšlenky tohoto projektu je práce na vyrovnání dluhu, který existuje mezi architekturou a volným uměním.

Poznámka: Prostor je koncipován pouze a jen pro shora uvedené důvody. Pokud by nebylo možné jej posuzovat v kategorii "Výtvarné dílo v architektuře" nepřejeme si, aby práce byla přeřazena do jakékoliv jiné kategorie. Její význam vidíme pouze v příspěvku k diskusi, který skýtá kategorie V.

Josef Pleskot


Jan Malý

2000 + 18 / Fotografování architektury

Foto: Tomáš Souček

Karel Miler, Petr Štembera, Jan Mlčoch, Jiří Kovanda

2000 + 16 / 3 + 1

Foto: Tomáš Souček

Tomáš Císařovský

2000 + 15 / RADOST


Foto: Tomáš Souček

Jan Kubíček

SYSTÉMY, STRUKTURY A PROGRESE

Foto: Tomáš Souček

Vladimír Škoda

NEGATIV - POSITIV

Foto: Tomáš Souček

Jitka Válová

2000 + 11 / POZDĚJŠÍ NÁVŠTĚVA

Foto: Hana Hamplová

Kurt Gebauer

2000 + 9 / VÁNOCE

Foto: Jan Malý

Adriena Šimotová II

2000 + 9 / Oh l´ombre, ma lumiére
grafitové čáry čára

Foto: Jan Malý

Vladimír Skrepl

2000 + 8 / Miss Kosmos B. Š.

Foto: Jan Malý

Michal Škoda

2000 + 7 / INSIDEOUTSIDE

Foto: Jan Malý

Jiří David

2000 + 6 / REZ

Foto: Jan Malý

Ivan Kafka

2000 + 6 / SOUVISEJÍCÍ ROZMANITOSTI

Foto: Jan Malý

Viktor Pivovarov

2000 + 5 / LIŠKY A SLAVNOSTI

Foto: Jan Malý

Jitka Svobodová

2000 + 3 / VEDLE MNE

Foto: Jan Malý

Jan Merta

2000 + 2 / *1952

Foto: Jan Malý

Zuzana Hulka

2000 + 2 / MALBA JAKO POSTOJ

Foto: Jan Malý

Antonín Střížek

2000 / OBRAZY

Foto: Jan Malý

Jiří Kovanda

2000 / SLUNEČNICE

Foto: Jan Malý

Adriena Šimotová

2000 - 1 / S KOLEMJDOUCÍM (II)

Foto: Jan Malý

Stanislav Kolíbal

2000 - 1 / 1 NOVÉ PLASTIKY

Foto: Jan Malý

Karel Malich

2000 - 2 / 12.22.02.56

Foto: Jan Malý

Petr Pastrňák, Petr Písařík, Vladimír Skrepl, Ivan Vosecký

2000 - 3 / froté

Foto: Jan Malý

Milena Dopitová, Pavel Humhal, Jiří Kovanda, Pedro Penillo, Štěpánka Šimlová, Beth Zonderman

2000 - 4 / jednoduchá sdělení

Foto: Jan Malý

Otevření nového pracoviště výstavou

2000 - 5 / malba

2023

Jiří Štourač – Belveder

Královský letohrádek na Pražském hradě
8.6.  31.10. 2023
otevřeno denně 10-18 hodin

Výstavu pořádá Kancelář prezidenta republiky a Správa Pražského hradu.
U příležitosti výstavy vyšel v nakladatelství Arbor vitae katalog s fotografiemi Petra Neuberta.

Jiří Štourač – Belveder)

2022

Josef Pleskot: Města

5/11 2022 – 12/2 2023
Museum Kampa

Výstava Josef Pleskot: Města se zaměřuje na tři specifická měst­ská sídla, v nichž má architekt Josef Pleskot nejvíce realizací – na Ostravu-Vítkovice, Litomy­šl a Prahu. Ve čtyřech sálech Musea Kampa se ale nepředstavují jen jednotlivé stavby a projekty, výstava se snaží zprostředkovat Pleskotův přístup k architektuře a práci jeho ateliéru v širších, obecnějších souvislostech a přispět k od­povědi na otázku po společenské roli architektury.

Součástí projektu je bohatý doprovodný program, debatní setkání s Josefem Pleskotem a mnoha další­mi podnětnými hosty. V tomto ohledu výstava nemá být jen bilančním ohlédnutím, ale experimentálním hledáním klíčových otázek a úkolů dneška, které se zdaleka nemusejí týkat jen architektury.

kurátoři: Norbert Schmidt a Jan Skřivánek

Josef Pleskot: Města)

2022

Josef Pleskot: Rozhovory 1989–2019

Norbert Schmidt, Karolina Jirkalová (eds.)
Arbor vitae, Praha 2021

Obsáhlý výbor rozhovorů s Josefem Pleskotem z let 1989‒2019 dává nahlédnout do vývoje myšlení výrazného českého architekta a zároveň otevírá širší pohled do dějin české architektury po roce 1989. Se všemi tématy, která se v rozhovorech objevují a postupně rozvíjejí – kontext stavění, vztah stavby a městského prostoru, veřejný prostor, prolínání domu a přírody, paměť místa a krajiny, smysl památkové péče, schopnost současné architektury adekvátně dotvářet a rozvíjet historické dědictví – jsme se museli po pádu komunistického režimu nově vypořádat. Zásadním tématem Josefa Pleskota je sociální a společenská role architektury a z ní vyplývající zodpovědnost architekta nejen za své dílo, ale i za celek vztahů a souvztažností v němž je uchopeno. Bez velké nadsázky lze napsat, že Josef Pleskot je jakousi krystalizační postavou české architektonické debaty. Její obraz i odraz zachycuje kniha rozhovorů.

Texty: Josef Pleskot, Norbert Schmidt
Kresby: Josef Pleskot
Jazyková redakce: Jana Křížová
Grafická úprava, sazba a předtisková příprava: Jiří Lammel
Vydavatel: Arbor vitae
Rok vydání: 2021
Počet stran: 496
Počet reprodukcí: 68
Formát: 170 x 240 mm
Vazba: V8


Josef Pleskot: Rozhovory 1989–2019)

2021

20 + 1 Nejzajímavější koncertní stavby světa jako inspirace pro Prahu

Zdeněk Lukeš a Josef Pleskot
KANT Praha 2021

Kniha 20 + 1 Nejzajímavější koncertní stavby světa jako inspirace pro Prahu, jejímiž autory jsou Zdeněk Lukeš a Josef Pleskot, představuje dvě desítky moderních koncertních a operních budov, včetně dvou ikon, které řadu z nich ovlivnily: Opery v Sydney a Berlínské filharmonie, a také tří dosud nerealizovaných, ale ceněných projektů. Působivé fotografie, zahrnující též interiéry a detaily, doplňuje podrobný popis staveb, jejich stylové zařazení, konstrukční a akustické řešení, výše nákladů i způsob využití. Nechybí ani portréty jednotlivých architektů, kteří je vytvořili. V navazující části publikace je pak podrobně představena lokalita, kde má vzniknout v nejbližších letech budova Vltavské filharmonie v Praze, neboť naší metropoli bohužel podobná budova stále chybí. Knihu uzavírá deset rozhovorů se špičkovými dirigenty, sólisty a hudebními manažery, kteří popisují své osobní zkušenosti s uvedenými koncertními a operními sály a vyjadřují svůj názor na realizaci podobné stavby v Praze.

20 + 1 Nejzajímavější koncertní stavby světa jako inspirace pro Prahu)

2021

Staří mistři ve Schwarzenberském paláci

Norbert Schmidt, Marius Winzeler (eds.)
Národní galerie Praha 2020
česká a anglická verze

232 stran, 346 reprodukcí
ISBN: 978-80-7035-770-5

fotografie: Eva Vopátková

grafická úprava: Robert V. Novák


Průvodce doprovázející střednědobou expozici Staří mistři ve Schwarzenberském paláci představuje v atraktivní grafické podobě mistrovská díla renesance, manýrismu a baroka ze Sbírky starého umění Národní galerie Praha. Úvodní statě kurátora Mariuse Winzelera a architekta Josefa Pleskota o koncepčním záměru expozice, texty k jednotlivým sálům, soupis vystavených exponátů, reprodukce vybraných děl a fotografická dokumentace instalace skládají pokus o prezentaci jedinečné souhry umění a architektury, obohacené navíc o literární rozměr. Součástí průvodce jsou subjektivní reflexe – vedle historika umění a architekta nabízejí svůj osobní pohled na staré mistry i malíř, básník, spisovatel, novinář, divadelní dramaturgyně, botanik, literární kritik a teoretik, historik, filozof a teolog, ale také noční hlídač v galerii. Zamýšlejí se nad atmosférou sálů, vybranou skupinou obrazů a soch nebo jediným dílem. Průvodce, podobně jako samotná expozice, se stává vícehlasou pozvánkou k osobnímu setkání s největšími uměleckými poklady Národní galerie Praha, překračujícími svými náměty všední otázky člověka a společnosti.

autoři: Martin Bedřich, Petr Borkovec, Adam Borzič, Miloš Doležal, Jiří Fajt, Anna Beata Háblová, Barbora Hančilová, Tereza Horváthová, Klára Jirsová, Jiří Kamen, Vladimír Kokolia, Sergej Machonin, Benedikt Mohelník, Jan Němec, Tomáš Petráček, Josef Pleskot, Martin C. Putna, Petr Rezek, Jiří Sádlo, Norbert Schmidt, Jan Skřivánek, Petr Vizina, Petr Volf, Marius Winzeler

Staří mistři ve Schwarzenberském paláci)

2019

Karyatidy pod Olivetskou horou

2 art Litomyšl

Josef Pleskot a Zdeněk Sklenář

Kratochvíle oslavující organickou krásu lidského těla v kontrastu s přísnou geometrickou linií architektury

Karyatidy pod Olivetskou horou)
2018

Z pohádky do pohádky

Spojení 1 art, 2 art, Litomyšl
sezónní instalace
Z pohádky do pohádky )
2016

Tvář / Příběh ztracení a touha znovunalézání

katalog k výstavě Tvář; editor: Norbert Schmidt
vydaly Arbor vitae v Řevnicích, Město Litomyšl a Zámecké návrší, p. o., v roce 2016
Tvář / Příběh ztracení a touha znovunalézání)

2016

Kaple Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

Editor: Norbert Schmidt
Vydala Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
Kaple Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR)
2014

Cesta Josefa Pleskota Litomyšlí

Kurátor: Pavel Brunclík
Cesta Josefa Pleskota Litomyšlí)

2014

Josef Pleskot, Velký příběh Zámeckého návrší aneb kdy končí historie

Vydalo město Litomyšl
Josef Pleskot, Velký příběh Zámeckého návrší aneb kdy končí historie)
2014

Litomyšl / renesanční město moderní architektury

Autor: Petr Volf
Vydalo: Město Litomyšl, Bří Šťastných 1000, 570 01, Litomyšl, 2014
Litomyšl. Město, které díky osvícené samosprávě zažívá svou druhou renesanci. Desetitisícová Litomyšl se stala metropolí moderní architektury. Odborníci hovoří o "litomyšlském" zázraku, jehož věhlas překročil hranice České republiky. Tato kniha Přibližuje okolnosti, jak k němu v období let 1990 až 2014 došlo.
Litomyšl / renesanční město moderní architektury)
2013

Příběh Dolních Vítkovic 1492

Autor: Petr Volf
Vydal: Prostor - architektura, interiér, design, o.p.s.

Vyzdvižením zvonu bývalého plynojemu o 1492 centimetrů byl učiněn rozhodující krok, díky němuž mohla být vybudována multifunkční aula GONG.
Ocelové srdce opět ožilo.



Příběh Dolních Vítkovic 1492)

2012

Josef Pleskot / Cesta

Gong, Ostrava - Vítkovice

Kurátor: Pavel Brunclík
Josef Pleskot / Cesta)
2012

Jan Světlík a Josef Pleskot / Vítkovická katedrála

Galerie S Zdeněk Sklenář

Kurátor: Hana Šůstková, Josef Pleskot
propagační výstava
Jan Světlík a Josef Pleskot / Vítkovická katedrála)
2012

Josef Pleskot / Bílá v bílé

Galerie S Zdeněk Sklenář

Kurátor: Zdeněk Sklenář
Josef Pleskot / Bílá v bílé)
2012

Josef Pleskot: Na cestě

Editor: Norbert Schmidt
Vydalo nakladatelství Trojhalí Karolina, Ostrava 2012
Josef Pleskot: Na cestě)
2012

Dolní Vítkovice dnes

Autor: Petr Pavliňák
Vydalo: Výtvarné centrum Chagall v Ostravě
Dolní Vítkovice dnes)
2008

Banka se zelenou střechou

Editor: Ivana Šárová
Vydalo: TOP ART studio s.r.o., Praha
Budova je koncipována jako mohutný rošt, který prostupuje zelení. Rostliny na střešní zahradě se rozrůstají a budova přirozeně navazuje na okolní přírodní svahy.
Banka se zelenou střechou)
2007

Pleskot

Galerie Zdeněk Sklenář

Kurátor: Rostislav Koryčánek
Pleskot)
2007

Josef Pleskot, AP atelier, Domy z meziprostoru

Editor: Rostislav Koryčánek
Vydala Galerie Zdeněk Sklenář, Praha 2007
Josef Pleskot, AP atelier, Domy z meziprostoru)
1997

Josef Pleskot AP atelier

katalog k výstavě v Galerii Jaroslava Fragnera v roce 1997
Editor: Rostislav Švácha
Josef Pleskot AP atelier)
17/02/2024

Z metropole - Archeologové u Jezulátka

Česká televize ČT 1

ivysílání


31/01/2024

Architekt Josef Pleskot staví lepší svět

DolceVita - Architektura

Adam Štěch

Foto: Filip Beránek


28/01/2024

Unikátní nálezy u pražského kostela Panny Marie Vítězné: archeologové odkryli i hradbu z 10. století

Náš region

Doris Drienová


25/01/2024

Jezulátko bude bezbariérové, archeologové museli odkrýt část Malé Strany

iDnes cz - zpravodajství

Robert Oppelt


05/01/2024

Plány šéfky NPÚ Goryczkové: Architekt Pleskot pomůže s oživením dalších vítkovických objektů

Český rozhlas Ostrava

Iva Piskalová


01/01/2024

Josef Pleskot: Vinaři oplývají určitým citem, který má architektura vinařství rozvibrovat

Vinařský obzor 1/2024

Autor: Jiří Hloušek

Foto: Ivan Němec

Josef Pleskot: Vinaři oplývají určitým citem, který má architektura vinařství rozvibrovat)
01/12/2023

Hrad hodlá oživit Zlatou uličku, v jejích domcích chce mít tradiční řemesla

ČT 24


23/10/2023

Architekt Pleskot: Automatické mlýny jsou nádherné, ale kde je náplavka?

iDnes Pardubice

Stanislava Králová


18/10/2023

Josef Pleskot: Pražský hrad se otevírá příliš pomalu

Podcast týdeníku Respekt, 18. října 2023

rozhovor vedl Jan H. Vitvar


02/10/2023

Rekonstrukce Automatických mlýnů se povedla. Snad ještě zpřístupnit nábřeží, říká architekt Pleskot

R - můjRozhlas - Mozaika


25/08/2023

Na Hrad jsem za Klause a Zemana nechodil. Upravovat ho začneme od severu, novým stavbám se nebráním, říká Pleskot

Rozhovor s Josefem Pleskotem vedla Kristýna Matějková.

Hospodářské noviny, 25. srpna 2023, s. 20,21.


10/07/2023

Podcast Místní kultury / s architektem Josefem Pleskotem

Místní kultura - aktuální kulturní zpravodajství z domova

Podcast - Hana Soukupová


11/06/2023

V Ostravě byla dokončena unikátní lávka od Josefa Pleskota

TV bydlení CZ

Štěpánka Šulanová


24/05/2023

Podcast: Umělkyně Jitka Svobodová nakreslila hrnek, ale myslela na atom nebo kosmos

Aktuálně cz - kultura

Petr Vizina za podpory GHMP


22/05/2023

Musíme lidem vrátit chuť chodit na Pražský hrad, říká architekt Josef Pleskot

Forbes

Martin Bajtler

Foto: Michael Tomeš


14/05/2023

Dokořán s Josefem Pleskotem

TV NOE


23/04/2023

Paláce na Pražském hradě musí ožít. Turismus je plytký, říká architekt Pleskot

iDNES cz, iDNES Premium

Jana Mičová


03/03/2023

Když je člověk v nouzi, má myslet na lepší budoucnost, říká architekt Pleskot

Deník cz

Kateřina Perknerová


03/03/2023

Architekt Josef Pleskot: Myslím, že Petr Pavel vidí Pražský hrad podobně jako já

Deník cz

Kateřina Perknerová


24/02/2023

Kvůli Pleskotovi na Kampu dorazilo přes 20 tisíc návštěvníků! Výstava láká i díky novému prezidentovi

Blesk cz


13/02/2023

Architekt Pleskot: Se Zemanem přišla na Hrad vulgarita a hospodskost, změnit to je pro mě téma, Pavlovi věřím

Reflex, Prostor X

Čestmír Strakatý, Eva Albrechtová


10/02/2023

Jihočech Josef Pleskot se bude starat o Pražský hrad. Požádal ho Pavel

Českobudějovický deník cz

08/02/2023

Současný vzhled Pražského hradu? Vrchol nevkusu a brutality, míní architekt Pleskot

CNN Prima News

Vladimír Procházka


07/02/2023

Architekt Pleskot: Začínat Havlem a končit Pavlem není špatná kariéra, řád a logiku mám také ve slovníku

Blesk cz - Zprávy

Markéta Volfová


06/02/2023

Architekt Pleskot o změnách na Hradě: Jak se otevře lidem? A zátarasy jako „absolutní šlápnutí vedle“

Blesk cz - Zprávy, Epicentrum

Markéta Volfová


03/02/2023

Pražský hrad se mi vzdálil. Po blackoutu by se teď mohlo rozsvítit, doufá architekt Josef Pleskot

Český rozhlas Dvojka

Tereza Kostková


03/02/2023

Josef Pleskot – architekt se musí umět ptát

Listy Prahy 1

Martina Fialková


02/02/2023

Události, komentáře: Architekt Josef Pleskot

ČT 24 - Jakub Železný


02/02/2023

Nechtěl jsem se podílet na privatizaci Hradu. Teď je třeba otevřít jej veřejnosti, říká architekt Pleskot

Deník N

Klára Čikarová


30/01/2023

Novinky na Pražském hradě: Petr Pavel ho otevře lidem! S dalšími úpravami mu pomůže vážený architekt Pleskot

Blesk cz


29/01/2023

10 staveb architekta Josefa Pleskota

Kudy z nudy


31/12/2022

Exkluzivně: Architekt Josef Pleskot s projekty pro Ostravu ještě neskončil

Moravskoslezský deník cz

Petr Jiříček


29/12/2022

Výstavy zkoumají dílo architekta Pleskota. Ani po sedmdesátce končit nehodlá

ČT 24, jko


30/11/2022

Architektura a společnost pohledem Josefa Pleskota

K 70. narozeninám významného českého architekta Josefa Pleskota připravilo Museum Kampa výstavu s názvem Josef Pleskot: Města. Jaký je smysl architektury, jaká je její společenská role, jak ovlivňuje veřejný prostor a demokracii a jaký dopad má prostředí na život každého z nás? To jsou otázky, na které hledá odpověď pořad  Večer na téma stanice Vltava Českého rozhlasu.

Téměř dvouhodinový pořad provází čtyřmi sály výstavy v Museu Kampa: „Ostravou“, „Litomyšlí“, „Prahou“ a „Ateliérem“. Vedle Josefa Pleskota redaktorka Teresie Bečková zpovídá také Jana Světlíka, iniciátora přeměny Vítkovických železáren, Miroslava Brýdla, prvního polistopadového starostu Litomyšle, a také oba kurátory výstavy Jana Skřivánka a Norberta Schmidta.  


08/11/2022

"Městotvůrce“ uznávaných staveb: Josef Pleskot slaví životní jubileum výstavou na Kampě

Blesk

David Zima


05/11/2022

Josef Pleskot: Města

Výstava Josef Pleskot: Města, kterou Museum Kampa bude hostit od 5. listopadu do 12. února příštího roku, se zaměří na tři specifická městská sídla, v nichž má architekt Josef Pleskot nejvíce realizací – na Prahu, Ostravu-Vítkovice a Litomyšl.


15/07/2022

Jak vznikla dnešní podoba Dolních Vítkovic? Na besedě Reflexu vzpomínali Josef Pleskot a Jan Světlík

Reflex


14/07/2022

Litaniae Sanctorum / Kyvadlo Josefa Pleskota

Akademická farnost Praha 2021


Postní intervenci architekta Josefa Pleskota - Kyvadlo doplnila v únoru 2021 hudební intervence Slavomíra Hořínky - Litaniae Sanctorum.



14/07/2022

Paměť národa - Ing. Arch. Josef Pleskot (* 1952 ) Dokud se svoboda znovu neztratí

Příbeh pamětníka v rámci projektu Příběhy 20. století TV (Martina Kovářová)


28/06/2022

ArtZóna - O soutěži na budovu Vltavské filharmonie v Praze

ČT art


15/06/2022

Debata: Rozvoj území mezi centrem Ostravy a DOV

Večer o vizích, ve kterých se skrývá budoucnost Ostravy. Debata s architekty Josefem Pleskotem a Romanem Kouckým, stratégem Tomášem Ctiborem a zástupci města o rozvoji území mezi centrem a Dolní oblastí Vítkovice.


24/05/2022

Echo z Knihovny: Kdy se Česko stane centrem skvělé architektury?

Debatní cyklus týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla.

Vystoupí:

  • Petr Hlaváček, architekt, náměstek primátora pro oblast územního rozvoje a územního plánu
  • architekti Josef Pleskot, Petr Hájek a Boris Redčenkov
  • Miroslav Brýdl, porevoluční starosta Litomyšle, sehrál důležitou roli v rozvoji moderní architektury města.

Diskuzi moderuje Lenka Zlámalová.


20/05/2022

Pleskot: Filharmonii potřebujeme, abychom si oddechli od třicetiletého traumatu

Michael Rozsypal

DVTV


19/05/2022

Filharmonie je budova se vším, co si Praha zaslouží, říká architekt Pleskot. Vybírala se naslepo

CzechCrunch - Architektura

Eliška Nová


19/05/2022

Podcast: Ruch dopravy a málo zeleně u Vltavské filharmonie? Architekti se připravili, říká Pleskot

Blesk - Podcast

autor: Jiří Marek


18/05/2022

Od řeky až po střechu. Vltavská filharmonie od vítězného týmu Bjarke Ingels Group bude žít 24 hodin 7 dní v týdnu

Vltava

Můj rozhlas - Mozaika

Autor: Daniel Jäger


22/04/2022

Jak se staví… vinařství

Vinařství Sonberk - Mezi řádky


13/03/2022

Křesťanský magazín - Architekt Josef Pleskot

Představujeme

ČT 2 - I vysílání

režie: Josef Fišer


21/02/2022

Tyršův dům čeká velká proměna. Postará se o ni architekt Josef Pleskot

Kladenský deník, deník.cz

Petr Volf


10/01/2022

V Praze nevznikl koncertní sál pro symfonickou hudbu více než 100 let, říká architekt Josef Pleskot

Rádio Z - rozhovor moderátora Nikoly Bojčeva s architektem Josefem Pleskotem


04/12/2021

Proti „betonování a štěrkování“ oppida Závist vznikla petice. Beton připomíná vyspělost Keltů, brání plán architekt Pleskot

Český rozhlas plus

Ondřej Novák


17/11/2021

Na Závisti vzniká nová rozhledna a prezentace hradiště

Deník N


07/09/2021

Praha je koncertní metropolí, jenže nemá vlastní velký sál. Kde a jak se inspirovat? Nejzajímavější koncertní stavby světa

Můj rozhlas cz - Ex libris

Knihou 20+1 Nejzajímavější koncertní stavby světa jako inspirace pro Prahu listuje Lukáš Hurník, ukázky čte Libor Vacek.


22/07/2021

Chystá se nová lávka přes Berounku

TV Praha 16


13/07/2021

Josef Pleskot: Nová lávka bude ještě hezčí

Praha 16 - Radotín

Oficiální stránky Městské části Radotín


12/07/2021

Za rok se projdeme po nové lávce

Oficiální stránky Městské části Praha 16 - Radotín


18/06/2021

Je neuvěřitelně šokující a varovnou zprávou, že ani střední třída si dnes nemůže dovolit koupit byt. To je něco strašně špatného, říká architekt Josef Pleskot

Vladimír Piskáček, Eva Hanáková

08/06/2021

Tisková konference: Vltavská filharmonie

Tisková konference na téma Vltavská filharmonie z Centra architektury a městského plánování


26/05/2021

Přední český architekt: Okupace z devadesátek zatěžuje Královskou cestu

Televize Seznam


18/04/2021

Architekt Josef Pleskot postaví most přes Ostravici

Polar - Moravskoslezská regionální televize

Regionální zprávy Víkend


15/04/2021

Zdrženlivost ve výstavbě padne, v Praze časem vznikne další Manhattan, říká architekt Pleskot

Týdeník Ekonom

Radek Novotný


15/04/2021

Dolní Vítkovice spojí s Ostravou lávka. Navrhl ji architekt Pleskot

ČT 24


09/04/2021

Nová koncertní síň nemá ambice být opera v Sydney, ale aspoň Prahu by změnit chtěla

Studio ČT 24

autor: JAB


07/04/2021

Online Summit architektury a rozvoje


07/04/2021

Kniha SAR : 20+1 Nejzajímavější koncertní stavby světa jako inspirace pro Prahu

Sdružení pro architekturu a rozvoj - SAR

Central Group


05/04/2021

Interview ČT 24 - Ing. arch. Josef Pleskot

Interview ČT 24

Moderátorka Linda Bartošová


30/03/2021

Vadilo mu sekání trávy ze sousedních zahrad, vzpomíná architekt Pleskot na Kellnerovu lidskou tvář

Lidovky.cz

iDNES


10/03/2021

U jednoho stolu: Petr Hlaváček, Josef Pleskot a Martin Krupauer na téma Vltavské filharmonie

TV architekt.com


28/11/2020

Bez open space to nepůjde, soustava individuálních kanceláří je minulost, míní architekt Pleskot


Český rozhlas, Osobnost plus

Barbora Tachecí, Katka Brezovská


20/10/2020

Smutné místo čeká oživení. Unikátní barokní Invalidovna v pražském Karlíně projde rekonstrukcí

Český rozhlas Vltava

autor: Veronika Štefanová


09/09/2020

Architekt Josef Pleskot předal radnici návrh nového Sítenského mostu

Kladenské listy

Autor: Lucie Steinerová

Foto: Monika Urbanová MMK


27/08/2020

71 minut pozitivního myšlení s Josefem Pleskotem

  • Křižíkova
  • Centrum bydlení a designu


18/07/2020

Dolní Vítkovice lákají na fenomenální výhledy, spoustu železa i zábavy

i-Dnes CZ magazíny

autor: Petr Žižka


16/07/2020

Architekt Pleskot: Nový Sítenský most musí údolí více otevřít

Měsíčník Kladno

Foto: Ester Havlová


25/06/2020

Bez tmy není světlo a bez světla architektura, říká architekt Pleskot, mimo jiné autor Kellnerovy vily

E15.cz

autor: Gabriela Martinčeková


27/05/2020

Nový Sítenský most navrhne Josef Pleskot

Praha TV


27/05/2020

Primátor Dan Jiránek a architekt Josef Pleskot podepsali smlouvu na Sítenský most

Foto: Karel Pazderka MMK


19/05/2020

Josef Pleskot vytvořil v Karlíně loftový ateliér pro designéra Ronyho Plesla

DesignMag

Autor: Ondřej Krynek

Foto: Tomáš Mach


13/05/2020

Zdeněk Sýkora 100

Lenka Sýkorová - kurátorka výstavy

Ing. arch. Josef Pleskot - architekt výstavy


13/04/2020

Sítenský most čeká rekonstrukce

Praha TV

Jaroslav Šetlík


06/04/2020

Novou podobu kladenského Sítenského mostu navrhne Pleskot

StavbaWEB

Tisková zpráva ČTK


03/04/2020

Nový Sítenský most navrhne Josef Pleskot

Kladenské listy

Autor: Lucie Steinerová - tisková zpráva města Kladna


06/03/2020

Josef Pleskot - Pro věc zapálený

Veronika Motyčková

Foto: Lukáš Hausenblas


03/03/2020

Připomíná kříž nebo beranidlo: U svatého Salvátora visí 10metrové kyvadlo od Pleskota

Blesk cz


29/02/2020

Umění v kostele. Architekt Pleskot u Salvátora zavěsil obří kyvadlo, doprovází mši

Aktuálně cz

Magdalena Čechlovská


26/02/2020

Josef Pleskot - Kyvadlo

Akademický kostel Nejsvětějšího Salvátora v Praze
Popeleční středa – Velký pátek 2020
uvedení: 26. února 2020 v cca 20:30 hodin
(bohoslužba Popelce umělců začíná v 19:00 hodin)


12/02/2020

Díla starých mistrů v novém světle

Ing. Zbyněk Šimetka, Ing. Tereza Šimetková


07/02/2020

Architekt postindustriálního prostoru

Positiv Business & Style

Architekt Josef Pleskot vdechl oblasti Dolních Vítkovic život. Více se dočtete v článku.

30/12/2019

Za třicet let svobody jsme mohli být v úrovni architektury dále

Konstrukce, odborný časopis pro stavebnictví a strojírenství

autor: Ing. Stanislav Cieslar


26/11/2019

Architekt Josef Pleskot: Česko by mělo mít veřejnou budovu, která obstojí v evropském kontextu

SAR Sdružení pro architekturu a rozvoj


14/11/2019

Ve Schwarzenberském paláci se nově usídlili staří mistři. Od Dürera po Goyu

autor: Helena Fikerová

Národní galerie Praha


06/11/2019

Schwarzenberský palác ukazuje staré mistry

Praha TV vaše metropolitní televize

Lukáš Kubát


29/10/2019

Staří mistři ve Schwarzenberském paláci. Galerie vystaví národní poklad

Český rozhlas Vltava
Staří mistři ve Schwarzenberském paláci
Délka audia 42:28
Foto:

autor: Jiří Kamen

20/09/2019

Sýkorova piazzetta

Spolek Sýkora


16/07/2019

Z opony se stalo náměstí. Louny ozdobila kompozice proslulého malíře Zdeňka Sýkory

ČT 24

autor: jh


13/07/2019

Louny v pondělí otevírají monumentální černobílou kompozici slavného rodáka Zdeňka Sýkory

Deník N

Mariana Alasseur

Foto: Pavel Planička


04/07/2019

Z ostudy pýcha republiky. Ostravské Hradčany se staly jasným jackpotem

denik.cz

Petr Jiříček


26/06/2019

Louny jako Gorinchem, Praha či Basilej. Dočkaly se díla od Sýkory

Žatecký a Lounský deník CZ

denik.cz


24/06/2019

SAR: Nebezpečím urbanistické koncepce Bubnů a Vltavské je příliš kompromisní řešení

SAR Sdružení pro architekturu a rozvoj


08/06/2019

V souvislostech - Josef Pleskot

TV Noe

Politika a kultura

Moderátorka Veronika Sedláčková


06/06/2019

Rozhovor s architektem Josefem Pleskotem

Moje země - rozhovor v aktuálním čísle, které vychází 6. 6. 2019

http://www.mojezeme.cz/

Rozhovor s architektem Josefem Pleskotem)

29/05/2019

Spor o odchod ministra kultury z vlády

90´ ČT 24

www.hydeparkct24.cz

Nahradí Staňka Šmarda?

Hostem ve studiu je architekt Josef Pleskot


16/05/2019

66 otázek Luďka Staňka: Ego architektů bývá nezměrné, je s nimi těžká práce, říká Pleskot

HN - Proč ne?

66 otázek Luďka Staňka

text: Luděk Staněk
foto: Alexander Dobrovodský


14/05/2019

Josef Pleskot: Znovuzrození prostoru

Přednáška z cyklu Člověk v dialogu 2019: Hledání smyslu Kostel Pražského Jezulátka www.pragjesu.cz/clovek-v-dialogu


13/05/2019

Josef Pleskot: Znovuzrození prostoru

Archiweb

Člověk v dialogu


05/04/2019

Stavby mladší sta let by neměly být památkami. Kotva si to ale zaslouží, říká architekt Pleskot

Lidovky.cz Veronika Krejčí

27/03/2019

Architektura v Česku a ve světě

 90’ ČT24  - I Vysílání

Od stavebního povolení k samotné stavbě

www.hydeparkct24.cz


14/03/2019

Osobnosti současné architektury – Josef Pleskot

TV Architect Zdeněk Lukeš

13/03/2019

Josef Pleskot, architekt.


Český rozhlas, Vltava. Vizitka.

Moderuje Michaela Vrchotová


26/02/2019

Prostor ovlivňuje naši duši

Rozhovor s Josefem Pleskotem.

Katolický týdeník. Autor: Jaroslav Šubrt


14/02/2019

Architektura není jen o stavění, ale i o promyšleném bourání, říká architekt Josef Pleskot

Český rozhlas Dvojka

Host: architekt Josef Pleskot. Moderuje Tereza Kostková


12/01/2019

Stavěl sídla bank i miliardářů. Nejhorší jsou ti, kteří si jen myslí, že mají neomezený rozpočet.

S - Televize Seznam

Barvy byznysu

Video: Adam Junek


08/01/2019

Místo povyku kolem ekologie stačí svetr. Naši předci taky neběhali po domě v trenýrkách, říká Pleskot

S -Televize Seznam

Barvy byznysu

Video: Adam Junek


24/12/2018

Jak jsme našli správný mramor, bylo vyhráno

Seznam zprávy
Videa: Tereza Willoughby


24/11/2018

Dominanta Vinohrad se dočkala nového oltáře

ČT 24
Autoři návrhu jsou architekti Josef Pleskot a Norbert Schmidt.


24/11/2018

Nový oltář v Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně

Televize Černá Kukla živě


15/11/2018

V Plečnikově kostele je nový oltář

ČTK
Návrh architektů Josefa Pleskota a Norberta Schmidta zpracoval sochař Petr Váňa.


12/11/2018

Na Labskou filharmonii jsou Hamburčané hrdí

iDnes.cz
autor: Martin Bajtler
Na Labskou filharmonii jsou Hamburčané hrdí, podobnou chce mít i Praha


15/10/2018

Osobnost plus

Český rozhlas Plus - Osobnost plus. Moderuje Lucie Vopálenská.

26/09/2018

Písek má novou stavbu

Slavnostní převzetí lávky Dagmar Šimkové v Písku.
Písecký Deník cz.

25/09/2018

Otevření lávky v Písku

Český rozhlas - České Budějovice
Jitka Cibulová Vokatá
Dva protínající se šípy spojily břehy Otavy v Písku.

25/09/2018

Dům v Písku navrhl architekt Josef Pleskot v postmoderním stylu

Novinky. cz Foto: archiv publikace Slavné vily Jihočeského kraje, Hugo Moc

22/09/2018

Mám rád nebe nad hlavou

Český rozhlas - České Budějovice
Hana Soukupová
Vzpomínky architekta Josefa Pleskota v pořadu Jihočeši

20/09/2018

Konference "10 vizí a konkrétní kroky pro stavební rozvoj Prahy"

TV ARCHITECT s.r.o.

20. 9. 2018

19/09/2018

Konference Sdružení pro architekturu a rozvoj

Záznam odborné konference Sdružení pro architekturu a rozvoj moderuje Jakub Železný (Česká televize).

22/07/2018

GEN - Galerie elity národa - Josef Pleskot

Česká televize ČT 1, 22.7.2018

25/06/2018

Architekti a jejich vize - očima Jiřičné, Pleskota, Lukeše a Jirana

TV Architect HRADECKÁ STAVEBKA 1968 + 50

15/06/2018

Hradecká stavebka 1968 + 50

TV ARCHITECT, 15.6.2018

14/06/2018

Architektura v betonu 5. díl: Josef Pleskot – Vila v Podolí, Procházkova 3

EARCH.TV, 14.6.2018

01/06/2018

Mezinárodní konference o moderní architektuře a potřebě výškových budov nastolila nové otázky

TV Architect

20/03/2018

Pleskotova podolská „Tugendhatka“

Vyšehradskej.cz 20.3.2018

06/02/2018

Plečnik & Pleskot se potkávají ve vyhledávaném kostele

ArtZÓNA ČT, 6.2.2018

20/01/2018

Co čeká kostel na náměstí Jiřího z Poděbrad? Architekt Pleskot navrhl nový oltář

Seznam.cz., 20.1.2018

18/01/2018

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně bude mít nový oltář

Česká televize ČT1, Události, 18.1. 2018

16/12/2017

Stříbrný vítr

ČRo Dvojka 16.12.2017

30/08/2017

Bankovnicví

odborný komentář k architektuře budov centrál bank pro časopis Bankovnictví

16/05/2017

Fokus Václava Moravce / Veřejný prostor

Česká televize ČT24, 16.5.2017

25/01/2017

Budoucím využití Vrchu svatého Kříže na Žižkově

ASAP, Literární revue s Jiřím Podzimkem a Pavlínou Bartoňovou
Česká televize Art, středa 25. ledna 2017

30/11/2016

Cesty Josefa Pleskota

Dokumentární film Jany Chytilové
Česká televize Art, středa 30. listopadu 2016

24/11/2016

Konfrontace Petra Fischera: Maso města Architekti Josef Pleskot a Jakub Cigler

Česká televize Art, 24. listopadu 2016

07/11/2016

Josef Pleskot: Muzealizace x nový život

účast na konferenci Nové tváře starých soch, Litomyšl

25/10/2016

Nová tvář Madony z Osíku

Česká televize Art, Artmix 25. října 2016

23/10/2016

Josef Pleskot - Co je architektura?

You Tube


11/10/2016

Josef Pleskot: Co je architektura?

přednáška na Fakultě stavební ČVUT

04/10/2016

Martin Vaněk: Pouť za osíckou Madonou

Artalk 4. října 2016

05/08/2016

Jsme bojácní, málo sebevědomí a vystrašení, říká architekt Josef Pleskot

iDnes, 5. srpna 2016

30/07/2016

Josef Pleskot

přednáška na Ars poetika
16/07/2016

Hyde park Civilizace Host: Josef Pleskot, architekt.

Česká televize 24, sobota 16. července 2016

08/07/2016

Marius Winzeler: Tváři v tvář v Litomyšli

Art+Antiques, 7-8/2016, s. 114-115.
10/06/2016

Hledání tváře

panelová debata v kostele Nalezení sv. Kříže, Litomyšl
Martin Janda, Josef Pleskot, Jan Royt
moderoval Norbert Smidt
09/06/2016

Teresie Bečková: Vzácná madona z Osíka dostala současnou tvář

Český rozhlas, Mozaika, 9. června 2016, Mezi nebem a zemí, 11. června 2016

08/06/2016

Martina Schneibergová: Madonna mit neuem Gesicht – – bildende Kunst bei Opernfestival in Litomyšl

Radio Prag, 8. června 2016

23/11/2015

Josef Pleskot: Revitalizace Dolní Vítkovice

Konferenční sál Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové
21/04/2015

Přednáška Josefa Pleskota na fakultě stavební VŠB-TU Ostrava


27/09/2014

Pleskot: Na své domy se chodím tajně dívat. Samozřejmě

Týdeník ECHO 24, 27. září 2014

06/11/2013

O památkové péči II. - Novotvar v historickém jádru

Rostislav Švácha, Josef Pleskot, Benedikt Mohelník OP
debatní večer moderoval Nosbert Schmidt
barokní refektář dominikánského kláštera u Sv. jiljí v Praze

23/08/2013

Jak sladit soukromý a veřejný prostor? zamýšlí se architekt Josef Pleskot

Český rozhlas Radiožurnál, 23. srpna 2013

17/01/2013

Švácha x Pleskot: Památková péče?

debatní večer moderoval Norbert Schmidt
barokní refektář kláštera u Sv. Jiljí v Praze

23/12/2012

Ostravské stopy: Svítící, čoudící a hořící město

iDNES.cz, Ostrava a Moravskoslezský kraj

21/10/2011

Josef Pleskot: Tři kostely

přednáška na konferenci Současná liturgie ve starém kostele
Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze

27/06/2010

Teresie Bečková: Otevřená klauzura – proměna dominikánského kláštera u sv. Jiljí v Praze

Český rozhlas 27.června 2010

25/03/2010

Josef Pleskot: Klášter a ocelárny

přednáška na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze

25/06/2008

Domy z meziprostoru v Pleskotově netradiční knize

Design Mag

Foto: Ondřej Lazar Krynek
Zdroj: Galerie Zdeněk Sklenář


09/12/2003

Na plovárně: Josef Pleskot

Česká televize 2, úterý 9. prosince 2003